Otázka: Může obec znovu přidělit číslo popisné, které měla zbouraná nemovitost?
Otázka: Občan obce tvrdí, že na úřední desce nebyl zveřejněn jeden z dokumentů. Musíme prokázat, že tomu tak bylo?
Otázka: Jak se vyhlašují právní předpisy obce?
Dotaz: Je možné nechat ve veřejné vyhlášce osobní údaje?
Od konce ledna 2023 je účinný zákon č. 19/2023 Sb., kterým se mimo jiné změnil stavební zákon. Snahou novelizace je znemožnit obcím a jejich občanům bránit se proti nechtěným a mnohdy mimořádně problematickým větrníkům a rozhodovat o tom, jak dobře a kvalitně se bude v místě žít. Doteď totiž obce skrze územní plány měly možnost rozhodovat o tom, kde budou či nebudou větrné elektrárny stát, dnes jim hrozí, že o tuto možnost a „právo veta“ přijdou.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou kauzu, která se týkala větrných elektráren. Aktualizací Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje došlo ke změně textu, kdy byla vypuštěna podmínka, že pro situování větrných elektráren v krajině jsou závazné regulativy Územní studie na umísťování větrných elektráren na území Olomouckého kraje. Aktualizací č. 2a byla také nově vytvořena kulturní krajinná oblast KKO9 Svahy Nízkého Jeseníku, která je vymezena na katastru obce Jívová (západní část katastru) a v okolí. V důsledku existence této krajinné oblasti a Přírodního parku Údolí Bystřice, zůstala na katastru obce Jívová plocha o rozloze 1,1 km2 , kde zásady územního rozvoje nezakazují umístit větrné elektrárny.
Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností ve věci změny územního plánu Poděbrad. Změnou mělo dojít k tomu, že se v textové části v „Podmínky prostorového uspořádání“ vypustila následující věta: „Koeficient zastavění je podíl výměry maximální zastavěné a zpevněné plochy vztažený k celkové výměře zastavitelné plochy.“ Namísto ní se doplnila tato věta: „Koeficient zastavění je podíl výměry maximální zastavěné plochy vztažený k celkové výměře zastavitelné plochy.“
Nejvyšší správní soud rozhodoval o zajímavé věci spojené s aplikací pražského územního plánu. Předmětem sporu se stala otázka, zda jeden konkrétní záměr (výstavba dvou věžáků) nepřekračuje stanovený limit rozvoje v rámci stabilizovaného území, definovaný jako „zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti“. Protože má řada měst a obcí v územních plánech podobně obecnou formulaci, s jejímž použitím v praxi bývají problémy, myslíme si, že závěry NSS mohou být zajímavé i pro ostatní samosprávy.
Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo uveřejněno rozhodnutí týkající se tzv. incidenčního přezkumu opatření obecné povahy. Jedná se o druhý typ přezkumu, pro který není relevantní roční lhůta uvedená v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Pro obce proto incidenční přezkum územního plánu znamená větší nejistotu.
Nejvyšší správní soud opět přezkoumával další územní plán, tentokrát šlo o jednu obec nedaleko Brna. Nejdůležitějším bodem argumentace obce bylo, že dotčený vlastník podal námitky až v souvislosti s opakovaným veřejným projednáním části územního plánu, která ovšem nezasahovala do úpravy poměrů na jeho pozemcích, tj. je podal opožděně. Správní soudy daly obci za pravdu a územní plán podržely.