Od nálezu Ústavního soudu I. ÚS 59/14 už nějaký ten čas uplynul a je jistě zajímavé podívat se na to, jak se dnes dívají správní soudy na aktivní legitimaci spolku. V listopadu 2022 rozhodoval Krajský soud v Praze o návrhu Okrašlovacího spolku U Starého mostu na zrušení Změny č. 4 Územního plánu města Kostelec nad Labem. Je nutno hned zkraje zdůraznit, že se jedná o mimořádný případ, neboť spolek se nedomáhal své aktivní legitimace z důvodu ochrany přírody a krajiny nebo jiných zájmů, ale poněkud netradičně z titulu vlastnického práva a porušení práva na podnikání. Přesto se ale soud obšírněji vyjádřil k možnostem spolku územní plán napadat a tyto možnosti […]
Do Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se dostala jedna zajímavá věc – odpověď na otázku, jak se posuzuje shodnost otázek položených ve dvou různých místních referendech. Podle § 7 písm. h) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu platí, že referendum nelze konat, jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců. Právě to, zda jde nebo nejde o totožnou věc, se stalo předmětem sporu.
Otázka: Kdo může dát podnět k pořízení územního plánu nebo jeho změny?
Otázka: Může spolek podat žalobu proti územnímu plánu?
Otázka: Může být stavební uzávěra přímo součástí zadání územního plánu?
Otázka: Jak se schválený územní plán zveřejňuje?
Otázka: Musí návrh územního plánu přesně odpovídat zadání?
Při zakládání nové neziskové organizace si mohou zakladatelé položit otázku, zda je činnost dětské skupiny hlavní nebo vedlejší činností spolku (případně třeba zapsaného ústavu). Před několika lety jsme o této otázce vedli spor s Krajským soudem v Brně a vrchní soud nám dal nakonec zapravdu.
Před Nejvyšší správní soud se dostala zajímavá kauza týkající se stavební uzávěry města Rokytnice nad Jizerou. Krajský soud podstatnou část návrhu jednoho dotčeného vlastníka zamítl, ale důvodným shledal návrh na zrušení čl. 3 napadeného opatření. Tímto článkem podle názoru krajského soudu město překročilo pravomoc jemu svěřenou v § 99 odst. 1 a 3 stavebního zákona, a částečně tak rovněž zvýhodnilo (bez dalšího procesu rozhodování) určitou selektivní skupinu osob (stavebníků), kteří mají s městem uzavřenou smlouvu o spolupráci. Jak se k věci vyjádřil NSS, který kasační stížnost vlastníka zamítl?
Dnes Evropský soud pro lidská práva akceptoval žádost české vlády o postoupení věci č. 19750/13 velkému senátu. O přelomovém rozsudku ESLP proti ČR ve věci stížnosti pana Grosama, jsme už informovali zde.