Naše advokátní kancelář měla možnost zastupovat u soudu jednu obec, která se dostala do potíží kvůli vyhlášené stavební uzávěře. Protože se do podobné situace dostává řada zejména malých samospráv, jež nedisponují rozsáhlým úřednickým aparátem, dovolujeme si shrnout podstatné body rozsudku Krajského soudu v Praze. Než se pustíme do právních argumentů, jen stručně popíšeme, co co šlo. Stavební uzávěra v obci platila pro nezastavěné území vymezené územním plánem jako lesní plochy, v grafické části územního plánu označené „ZL“. Stavební uzávěrou byla zakázána stavební činnost týkající se staveb oplocení lesních ploch v nezastavitelném území obce.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sice nedávají důvod k optimismu, přesto ale došlo ke zrušení několika opatření, resp. prohlášení jejich nezákonnosti. Obracíte se na nás, jestli zastoupíme ty, kdo v důsledku nezákonných mimořádných opatření nemohli chodit do restaurací, kaváren a barů. Rozhodli jsme se proto, že nabídneme zletilým fyzickým osobám společné uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 vůči ministerstvu zdravotnictví za dopady těchto opatření.
NSS rozhodoval onehdy v zajímavé kauze týkající se územního plánu obce Rybníky, kterým byla plocha výroby a skladování změněna na zemědělskou půdu. Navrhovateli se především nezamlouvalo, že územní plán učinil tak závažnou změnu, i když z katastrální mapy a ze skutečného stavu v okolí pozemků bylo zřejmé, že pozemky jsou úzce spojeny s provozem výroby a skladů, a vedle toho obec nerespektovala faktický způsob využívání pozemků, který byl povolen.
V jednom z „rouškových sporů“ jsme zastupovali muže s astmatem, kterého odmítli obsloužit v jeho oblíbené pekárně kvůli tomu, že si odmítal z důvodu své nemoci zahalit dýchací cesty. Pro celou věc je pikantní, že tento žalobce měl dokonce lékařské potvrzení, že mu jeho dlouhodobý zdravotní stav neumožňuje si respirátory a podobné „ochranné záležitosti“ nasazovat. Pekárna však na jakékoliv argumenty neslyšela a tvrdošíjně trvala na svém: na dveřích máme napsáno, že nezahalené neobsluhujeme, tak to platí a basta. Je nutné zdůraznit, že se v této věci nejednalo o spor u NSS, ale šlo o žaloba na ochranu před diskriminací.
U Nejvyššího správního soudu byl zajímavý případ. Územní plán obce Jenštejn se snažil zamezit nežádoucí výstavbě v ploše bývalého JZD a stanovil, že do budoucna půjde o plochu přestavby, přičemž vlastníci budou při jejím využití limitováni mj. poměrně přísným koeficientem zástavby. Nikdo se asi nediví tomu, že územní plán obce, která se nachází v blízkosti Prahy, a tudíž na jejím území by rád stavěl kde kdo, skončil u soudu. Územní plán ale obstál jak u krajského, tak u zmíněného Nejvyššího správního soudu. Proč? Tajemství se skrývalo, jak jinak, v dobrém odůvodnění, které je v právním státě alfou i omegou každého opatření obecné povahy.
S potěšením oznamujeme, že nám brzy vyjde nová kniha shrnující naše několikaleté zkušenosti nejen s územním plánováním, ale zejména s náhradami škod investorům za změny v území. Věříme, že starostkám, starostům i všem zastupitelům pomůže při jejich nelehké práci.
Nejsme jediní, kdo si myslí, že se vláda, ať už nová nebo ta stará, s covidem „pere“ naprosto špatně. Jedním z pochybení je, že namísto toho, aby se léčili ti, kdo jsou snad koronaviry více ohroženi (a že ta skupina je poměrně dobře identifikovaná), jsou omezováni ti, kdo se o covid prakticky starat nemusí – například děti.
Jak jsem už psal, protokol č. 15 od začátku února 2022 zkrátí lhůtu na podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ze 6 na 4 měsíce. Nyní se ale začínají množit dotazy ohledně toho, jak to je s řízeními, které skončily před uvedeným datem. Pokud někdo obdržel finální rozhodnutí ve věci v srpnu 2021, může ještě lhůtu „stihnout“?
Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ s územním plánem: snahu o výstavbu rodinného domu v zahrádkářské oblasti. Nespokojený vlastník se nejdříve obrátil na Krajský soud v Pardubicích a protože neuspěl, „hnal“ věc až k Nejvyššímu správnímu soudu, leč ani tam nepochodil. Jak argumentoval a co mu na to řekl soud?
Nejvyšší soud se v aktuálním rozhodnutí č.j. 30 Cdo 267/2021-177 ze dne 15. 12. 2021 vyjádřil k tomu, jaký vliv na možnost náhrady za nepřiměřeně dlouhé řízení má skutečnost, že soud nemohl pokračovat z toho důvodu, že čekal na zapůjčení spisového materiálu od jiného orgánu.