Po proběhlých prezidentských volbách se opakovaně v médiích ozývaly hlasy o tom, že se neúspěšný kandidát obrátí v případě neúspěchu ve vnitrostátním řízení také na Evropský soud pro lidská práva. Ten ale nedávno potvrdil, že prezidentské volby pod ochranu čl. 3 Protokolu č. 1 k Úmluvě nespadají.
Čl. 3 Protokolu č. 1 zní: Vysoké smluvní strany se zavazují konat v rozumných intervalech svobodné volby s tajným hlasováním za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě zákonodárného sboru.
V nedávném rozhodnutí Ukrajina a Nizozemí proti Rusku přitom ESLP potvrdil, že právo na svobodné volby zaručuje volbu zákonodárného sboru, nikoli hlavy úřadu bez pravomocí. Proto v dané části stížnost odmítl jako nepřijatelnou.
ESLP doplnil, že pokud by se prokázalo, že úřadu hlavy státu, o který jde, je nadán pravomocí iniciovat a přijímat právní předpisy nebo má rozsáhlé pravomoci kontrolovat přijímání právních předpisů nebo pravomoc cenzurovat zákonodárné orgány, pak by mohl být pravděpodobně považován za „zákonodárný sbor“ ve smyslu článku 3 Protokolu č. 1. V citovaném případě ale k tomuto závěru nedospěl a lze se domnívat, že podobně by se ESLP díval na také na situaci v ČR, kde prezidenta za orgán s rozsáhlými zákonodárnými pravomocemi také nelze považovat.