Ústavní soud odmítl stížnost proti zásahu spočívajícímu v zákazu vycestovat ze země, který vláda v rámci nouzového stavu přijala. Podle pléna Ústavního soudu by bylo možné se stížností zabývat teprve tehdy, když by bylo opatření vlády napadáno společně s rozhodnutím, které bylo na jeho základě vydáno.

Zřejmě tedy český Ústavní soud nezasáhne proti porušování Ústavy a Listiny základních práv a svobod dříve, než se někdo z českých občanů nechá chytit (nebo dokonce postřelit) při nelegálním překročení hranic. Pak by teprve bylo vydáno rozhodnutí (či došlo k jinému zásahu), který má zřejmě Ústavní soud na mysli.

Odlišné stanovisko uplatnila pouze soudkyně Kateřina Šimáčková.

V této věci jsme podali také dvě námitky podjatosti:

  1. proti soudci Fenykovi za „donášení“ ministryni spravedlnosti. Tuto námitku ÚS zamítl s prakticky totožným odůvodněním, jako v minulém případě.
  2. proti soudci Rychetskému, který oproti všem zvyklostem (a judikatuře samotného Ústavního soudu) komentoval tuto věc (dokonce jako soudce zpravodaj) ještě předtím, než soud o stížnosti rozhodl. O této námitce ÚS dosud nerozhodl.

Text usnesení ve věci Pl. ÚS 10/20 je dostupný zde.

Podaná ústavní stížnost je zde.