Dnes si v naší advokátní kanceláři dáme na oslavu znojemské pivo Old Cock, protože slavíme velký úspěch – podařilo se nám ve prospěch našich klientů po složité bitvě zrušit část Územního plánu města Brna, která se týká výstavby u Lužánek. Jsme na naši práci náležitě hrdí a doufáme, že se z toho brněnští plánovači a pořizovatelé poučí – i pro ně totiž platí stejně jako pro malé obce povinnost územní plán pořádně odůvodnit.

Rozsudek se týká lokality Po-4 (výřez z online výkresu Územního plánu Brna)

Na Brno se vztahují stejná pravidla jako na malé obce

Územní plán Brna trpí jednou poměrně vážnou vadou – je mimořádně obecně odůvodněn a mnohé námitky dotčených vlastníků zůstaly bez adekvátní odezvy. Něco takového soudy nerady vidí, proto také NSS část územního plánu zrušil.

Soudci nejdřív stručně popsali nepoměr mezi obsahem námitky a reakcí pořizovatele na ni: „Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že navrhovatel uplatnil při pořizování územního plánu námitku čítající zhruba 15 stran textu včetně mapek, obrázků a grafických prvků… Odpůrce v odůvodnění rozhodnutí o námitce uvedl ve třech odstavcích textu, že k vymezení plochy v lokalitě Po-4 došlo na základě požadavku určeného zastupitele, neboť původně byla tato plocha určena pro výstavbu zimního stadionu… Krajský soud konstatoval, že odpůrce se v rozhodnutí o námitkách s námitkami vypořádal stručně a některé z nich nevypořádal vůbec. Odpovědi na všechny námitky lze však dle krajského soudu nalézt v odůvodnění územního plánu, a proto je rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.“

Nejvyššímu soudu na rozdíl od krajského soudu pár obecných frází namísto odůvodnění nestačilo a řekl: „V nynější věci odpůrce na podrobné námitky navrhovatele reagoval stručným shrnutím úvah, které vedly k vymezení lokality jako plochy smíšené obytné všeobecné (SU) s tím, že je takové využití charakteristické pro kompaktní území města. Dále v zásadě jen odkázal na budoucí „soutěžní dialog“, v němž bude řešena konkrétní podoba využití území. Rozsah a podrobnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách by přitom měly být přímo odvislé od podrobnosti a kvality námitek… Navrhovatel v nyní projednávané věci předestřel v námitkách konkrétní a rozsáhlou argumentaci, k níž se však odpůrce nijak nevyjádřil a omezil se jen na výše uvedená povšechná konstatování. Jak bylo vysvětleno výše, judikatura Nejvyššího správního soudu připouští určité zmírnění požadavků na odůvodnění rozhodnutí o námitkách s přihlédnutím k tomu, že je součástí odůvodnění územního plánu a v kontextu s tímto odůvodněním musí být posuzováno. Přesto nelze na odůvodnění rozhodnutí o námitkách zcela rezignovat, jak to učinil odpůrce v nynější věci.“

Nejasné pojmy a floskule do odůvodnění nepatří

NSS dodal: „Nedostatky vypořádání námitek ještě zvýrazňuje užití nejasného pojmu „soutěžního dialogu“ bez upřesnění, v čem by měl takový „dialog“ spočívat, na základě jakého právního předpisu má proběhnout a v jakém časovém rámci. Pojem „soutěžního dialogu“ je tedy zde pouhou floskulí bez významu, která jen zamlžuje faktické mlčení odpůrce k obsahu námitek navrhovatele.

Nejvyšší správní soud nemohl přehlédnout hrubou disproporci mezi námitkami navrhovatele, jež jsou strukturované, podrobně odůvodněné srozumitelnou argumentací a podpořené odkazy na odborné podklady, a odůvodněním rozhodnutí o námitkách, v němž se odpůrce omezil na strohé a obecné konstatování ve smyslu, že vše bude řešeno v budoucím „soutěžním dialogu“. Odpůrce samozřejmě není povinen na námitky reagovat stejně rozsáhlým odůvodněním, nicméně v nynějším případě je popsaná disproporce příliš markantní a jen dosvědčuje ledabylost odpůrce při vypořádání uplatněných námitek. Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že odpůrce se v rozhodnutí o námitkách nevypořádal ani s podstatou argumentace uplatněné navrhovatelem, a rozhodnutí o námitkách je tudíž nepřezkoumatelné.“

Odkazovat se na vyhodnocení vlivů fakt nestačí

Krajský soud tvrdil, že je odůvodnění rozhodnutí o námitkách dostatečné, protože se prý důvody dají najít ve vyhodnocení vlivů územního plánu. Jenže tuhletu obhajobu NSS (naštěstí) neposvětil:

„Krajský soud tedy shledal, že nedostatky odůvodnění samotného rozhodnutí o námitkách jsou zhojeny tím, že odpovědi na námitky vyplývají z odůvodnění územního plánu, nicméně k tomu odkázal na vyhodnocení vlivů ÚP, které součástí odůvodnění územního plánu není. Nadto, při posouzení, zda jsou odpovědi na uplatněné námitky patrné alespoň z odůvodnění územního plánu, je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem dané věci.

V nynějším případě je napadený územní plán značně rozsáhlý; jen textová část jeho odůvodnění bez příloh se skládá ze čtyř svazků, přičemž svazek obsahující zprávu o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území čítá 110 stran. Tím spíše tak nelze konkrétní a podrobnou v námitce uplatněnou argumentaci vypořádat jen strohým a zcela obecným konstatováním s tím, že osoba uplatňující námitku může odpovědi na ni nalézt v rozsáhlém odůvodnění územního plánu (na jehož konkrétní část rozhodnutí o námitce ani neodkazuje).“

Brno musí myslet na vlastníky bytů v okolí

NSS na závěr připomněl: „Řádné odůvodnění rozhodnutí o námitkách musí být dle Ústavního soudu pravidlem, z něhož lze nebezpečí přehnaných požadavků usuzovat pouze výjimečně, v konkrétně vymezených poměrech věci. V nyní projednávané věci je navrhovatel vlastníkem nemovitosti přímo sousedící s dotčenou plochou a jeho zájem na pokud možno nerušeném užívání z hlediska hluku, teplot apod. je zjevný. Je též patrné, že jeho námitky se přímo týkají ochrany užívání jeho nemovitosti, tedy i jeho ústavně zaručeného vlastnického práva. S ohledem na tyto okolnosti nynější věci tedy nelze požadavek, aby se odpůrce přezkoumatelně vypořádal alespoň s podstatou navrhovatelovy argumentace, považovat za nepřiměřený.“

Jsme opravdu rádi, že se nám právě v této kauze podařilo pomoct lidem žijícím v sousedství plánované obrovské výstavby, která by značně poškodila místo, kde žijí. Brno se zkrátka bude muset pokusit o regulaci v územním plánu ještě jednou, a to dost lépe a s ohledem na své občany. V lokalitě u Lužánek je navíc samo Brno majoritním vlastníkem obrovských a cenných pozemků, které by šly jistě využít ve prospěch Brňanů a ne jen k tuctovému komerčnímu developmentu.

Podle rozsudku NSS čj. 21 As 226/2025 – 78 ze dne 26. 2. 2026.

Více našich textů k územním plánům najdete zde.