Pořizovatele a obce může potěšit zpráva, že se MMR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje konečně vyjádřilo k problému konání společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace v jeden den.
Pokud jste se účastnili řízení před Dopravním a energetickým stavebním úřadem (DESÚ), mohli jste si všimnout, že tento úřad sídlí v Praze, ale své pracoviště má také v Olomouci a Plzni. Jako odvolací orgán proti rozhodnutím DESÚ působí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Možná Vás ale překvapí, kde se podává žaloba a jak se o ní rozhoduje.
Dnes jsme podali k Městskému soudu v Praze žalobu, která žádá, aby soud konstatoval nečinnost prezidenta republiky, vzhledem k tomu, že k Ústavnímu soudu nebyl dosud podán návrh na přezkoumání ústavnosti norem EU v rámci balíčku Fit for 55, včetně systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2. Máme za to, že je důležité, aby návrh podal právě prezident, aby se tématu nechopili extremisté.
Otázka: Má rada města také zasedání podobně jako zastupitelstvo města, nebo se má správně používat termín „jednání“, popř. „schůze“ rady města?
Krajský soud v Praze se zabýval situací, kdy uzavírka silnice znemožňovala vlastníkům přístup k jejich nemovitosti. Nebudeme vás napínat, soud vlastníkům vyhověl a opatření zrušil.
Územní plány často používají poměrně volné regulativy (někdy to ani jinak nejde), což bohužel umožňuje stavebníkům a úřadům přicházet s nejrůznějšími kreativními výklady. Nejinak tomu bylo v případu, který řešil Nejvyšší správní soud. Stavební úřad dovolil jedné společnosti, aby postavila parkoviště pro své zaměstnance zčásti na ploše označené územním plánu jako „plocha bydlení – hromadné“, v rámci které bylo přípustné budovat související dopravní infrastrukturu. Parkoviště ale sloužilo výrobnímu závodu stojícímu v ploše smíšené výrobní.
Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k zajímavé právní otázce. Konkrétně šlo o to, zda je příkazní smlouva s pořizovatelem absolutně neplatná, protože ji schválilo zastupitelstvo namísto rady, o jejíž vyhrazenou pravomoc jde. NSS nad takovou prkotinou mávl rukou, vůbec to nevadí, vyhrazená pravomoc sem, vyhrazená pravomoc tam, všechno jedno. Už asi neplatí vůbec žádná pravidla, hlavně, když se to tak nějak „zašudlí“.
V naší advokátní kanceláři jsme radili obcím, aby byly velmi opatrné při uzavírání smluv s investory, na základě kterých se budovala veřejná infrastruktura. Obávali jsme se, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nerad viděl tzv. započítávání finančního příspěvku vybíraného na základě zásad pro spolupráci s investory na hodnotu veřejné infrastruktury realizované investorem.
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o jednom územním plánu, který umožňoval novou bytovou výstavbu. Sousední vlastníci si mj. stěžovali na to, že dojde ke zvýšení dopravní zátěže. Právě na tomto argumentu NSS rozsudek KS zrušil a vrátil mu věc k novému řízení.
Pořizovatelé se stále dostávají kvůli nepromyšlenosti nového stavebního zákona do značně svízelných situací. Jednou z nich je otázka, jestli je nebo není třeba získat k návrhu územního plánu po veřejném projednání vedeném už podle nového stavebního zákona stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování podle § 101 stavebního zákona.