Nejvyšší správní soud se opět zabýval přezkumem územně plánovací dokumentace. Tentokrát šlo o rozpor mezi grafickou (přesněji šlo o pouhé schéma!) a textovou částí územního plánu, který je zásadně nepřípustný. NSS vysvětlil celkem obsáhle, proč. Současně zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, protože tento soud věc špatně zhodnotil a bude se případu muset věnovat znovu.

Rozpor není možné vyřešit upřednostněním jedné části ÚP

Nejvyšší správní soud konkrétně řekl: „Pokud totiž krajský soud vůbec připustil existenci rozporu mezi textovou a obrazovou částí, nelze bez dalšího upřednostnit ten atribut územního plánu, který se, byť z kontextu, jeví jako logičtější a lépe odpovídající záměru pořizovatele, a překonat tak evidentní nesrovnalost obsaženou v územním plánu. Nejvyšší správní soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu, podle které v minulosti opakovaně dovodil, že textová a grafická část územního plánu musejí být ve vzájemném souladu; grafická část je totiž zobrazením části textové v mapových podkladech, a obě tyto části územně plánovací dokumentace musejí být ve shodě…

Byť se v nyní posuzované věci v případě obrazového schématu nejednalo o grafickou část sestávající z jednotlivých výkresů zobrazujících regulaci území, stále se jedná o nedílnou součást regulativu zakazujícího výstavbu nových objektů pro bydlení v zahradách stávajících rodinných domů, rozpornou s textovou částí.“

Změna územního plánu je nesrozumitelná

Nejvyšší správní soud dodal, že „přezkoumávaná změna územního plánu č. 4B je nesrozumitelná, neboť textový a obrazový regulativ nejsou v souladu, jsou vnitřně rozporné a adresáti se jimi nemohou spolehlivě řídit. Jak již bylo uvedeno výše, podle § 173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. V odůvodnění nesmí chybět alespoň esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.

Takové odůvodnění ale v některých bodech posuzované změny územního plánu dle zjištění Nejvyššího správního soudu absentovalo. Lze souhlasit se stěžovatelkou, že grafické schéma se od textového regulativu liší, přičemž nelze řešit nesoulad stávajícího textu a nové grafiky pomocí odůvodnění námitky. V odůvodnění se odpůrce navíc od původního regulativu terminologicky odklání, neboť zavádí nové pojmy „hlavní objekt“, nebo „uliční a stavební čára“, které jinde v textovém nebo obrazovém regulativu nepoužívá. V této souvislosti zdejší soud zdůrazňuje nutnost řádného odůvodnění nejen rozhodnutí o námitkách, ale i samotného opatření obecné povahy.“

Podle rozsudku NSS čj. 5 As 128/2025 – 39 ze dne 2. 2. 2026

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.