Velká novela stavebního zákona, která byla schválena jako sněmovní tisk 67 mimo jiné nově konstituuje, že obec územně plánovací dokumentaci pořizuje v samostatné působnosti (§ 26 zákona). Jak bude ale obec tuto pravomoc při pořizování územních plánů a jejich změn vykonávat? Platí vždy, že obec pořizuje v samostatné působnosti?

Rozhodli jsme se zpracovat co nejdříve komentáře k zásadním změnám v územním plánování, tyto budeme průběžně aktualizovat.

Kdo je pořizovatelem?

Podle § 19 odst. 1 stavebního zákona jsou orgány územního plánování:

  • úřady rozvoje území,
  • Ministerstvo obrany,
  • kraje,
  • obce
  • hlavní město Praha.

Podle § 46 odst. 1 jsou všechny tyto orgány pořizovateli. V tomto výčtu chybí společenství obcí, zřejmě tedy nemá být pořizovatelem. Tomu se budeme věnovat níže.

Tři způsoby pořizování

Novela stavebního zákona komplikuje dosavadní bezproblémovou praxi, kdy pořizování probíhalo v přenesené působnosti. Nyní máme tři různé způsoby pořizování, a to:

  • Pořizuje sama obec v samostatné působnosti
  • Pořizuje sama obec v samostatné působnosti prostřednictvím odborníka ze společenství obcí
  • Na základě veřejnoprávní smlouvy pořizuje jiná obec disponující odborníkem
  • Pořizuje orgán státní správy – úřad rozvoje území kraje.

Obec jako svůj vlastní pořizovatel

Situace, kdy pořizuje sama obec svůj územní plán, je ta nejméně složitá.

Stavební zákon neříká, který konkrétní orgán obce bude plnit funkci orgánu územního plánování, proto bude třeba sáhnout do zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, což znamená, že tímto plnit úkoly orgánu územního plánování bude v rámci obce rada, resp. starosta v obcích, kde se rada nevolí.

Je jasné, že ani rada ani starosta nemají odbornou způsobilost pro to, aby pořizovali územně plánovací dokumentaci, stavební uzávěry nebo územní studie. Proto stavební zákon upravuje několik cest, jak si obec potřebnou odbornost zajistí. Obec může mít buď:

  • úředníka územního samosprávného celku nebo zaměstnance jím zřízené právnické osoby s osvědčením odborné způsobilosti nebo
  • zástupce pořizovatele.

Kdo je to „jiný pořizovatel“?

Když obec nepořizuje sama, pak stavební zákon nabízí jiné možnosti. Poněkud nesourodě hovoří o tzv. jiném pořizovateli, kterým má být:

  • jiná samospráva (jakákoliv),
  • společenství obcí (jehož je obec členem),
  • úřad rozvoje území kraje.

Každý z těchto jiných pořizovatelů funguje jinak, proto není možné je jednoduše „hodit do jednoho pytle“. Je také třeba zmínit, že bezplatně pořizuje jen úřad rozvoje území kraje.

Pořizování jinou samosprávou

Jiná obec nebo i kraj (ale to nebude časté) se může stát pořizovatelem na základě veřejnoprávní smlouvy, kterou samospráva přenese výkon části své samostatné působnosti na jinou samosprávu. To je v souladu se správním řádem (§ 160 odst. 6).

V tomto případě musí obec, pro kterou se pořizuje, mít určeného zastupitele pro komunikaci s pořizovatelem.

Pořizování společenstvím obcí

Další možností, jak mohou obce pořizovat územní plán, je uzavřené veřejnoprávní smlouvy se společenstvím obcí. Jinými slovy obec přenáší výkon své samostatné působnosti na společenství. Společenství přitom není dle § 19 stavebního zákona orgánem územního plánování, a tudíž není dle § 46 ani pořizovatelem.

Mnohem rozumnější by bylo, kdyby novela odkázala na stávající úpravu § 53e obecního zřízení s tím, že se toto ustanovení použije obdobně i na zajištění odbornosti při výkonu činnosti pořizovatele.

Obec by tedy zadala na základě smlouvy plnění svých pořizovatelských úkolů zaměstnanci společenství nebo zástupci pořizovatele, kterého by si nasmlouvalo společenství. Nemuselo by docházet k jakémusi přenášení výkonu samostatné působnosti na společenství a nebyl by zapotřebí určený zastupitel.

Pořizování úřadem rozvoje území kraje

Opravdu zvláštní konstrukce je ta, že pro obec může pořizovat územní plán a územní opatření úřad rozvoje území kraje. Vedle sebe tu totiž najednou máme pořizování v samostatné působnosti a pořizování státním orgánem (dokonce tedy ani ne orgánem samosprávy v přenesené působnosti). Není totiž možné připustit, že by snad obec skrze veřejnoprávní smlouvu na státní orgán přenášela svoji samostatnou působnost. Jediný možný výklad je, že tu máme dvě linie pořizování – samosprávnou a státní.

Kdybychom přistoupili na to, že by i v případě, kdy pořizuje státní orgán, šlo o pořizování v samostatné působnosti, pak by to bylo podobné, jako kdyby obec uzavřela s krajským ředitelstvím policie smlouvu, že policisté Policie ČR budou vykonávat pro obec práci městské policie. To jistě uznáte, že je bizarní.

Je jasné, že připuštěním pořizování jak samosprávnou, tak státní mocí zákonodárce snažil vyřešit to, že by mnohé obce prostě zůstaly bez potřebného odborníka a pořizování by se zastavilo. Vzhledem k tomu, že úřady rozvoje území kraje vznikají až od 1. 1. 2028, budou v průběhu roku 2027 tuto agendu ještě vykonávat stávající ORP v rámci přenesené působnosti.

V případě pořizování státním orgánem – úřadem rozvoje území kraje obec samozřejmě musí mít určeného zastupitele.

Uvidíme, jaké to bude mít v praxi důsledky a jak se s tím vším vypořádají soudy, což se zatím dá jen obtížně předvídat.

Více našich aktuálních článků a komentářů k velké novele stavebního zákona najdete zde.