Dnes jsme podali k Městskému soudu v Praze žalobu, která žádá, aby soud konstatoval nečinnost prezidenta republiky, vzhledem k tomu, že k Ústavnímu soudu nebyl dosud podán návrh na přezkoumání ústavnosti norem EU v rámci balíčku Fit for 55, včetně systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2. Máme za to, že je důležité, aby návrh podal právě prezident, aby se tématu nechopili extremisté.
Polský ústavní soud: státní suverenita se v EU normách nemůže „rozpustit“
Na základě návrhu skupiny poslanců vydal v červnu 2025 polský ústavní soud nález, kde dospěl k závěru, že v případě boje s klimatickou změnou orgány EU překračují své pravomoci:
„Výklad v souladu s evropským právem nemůže znamenat, že Polská republika ztrácí kontrolu nad rozsahem přenesených pravomocí, a proto existují oblasti, v nichž její suverenita (v tomto případě: energetika) není chráněna. Je třeba znovu připomenout, že „ani článek 90 odstavec 1, ani článek 91 odstavec 3 nemohou představovat základ pro udělení mezinárodní organizaci (nebo jejímu orgánu) pravomoci vydávat právní akty nebo přijímat rozhodnutí, která by byla v rozporu s Ústavou Polské republiky.“ Zejména zde uvedená nařízení nemohou být použita k přenesení pravomocí v rozsahu, který by bránil Polské republice fungovat jako suverénní a demokratický stát (rozsudek Ústavního soudu ze dne 11. května 2005, sp. zn. K 18/04, op. cit.; viz také – vydaný v plném senátu – citovaný rozsudek Ústavního soudu ze dne 7. října 2021, sp. zn. K 3/21).“
Napadená norma vytvořená rozhodnutím Soudního dvora EU – a omezující použití legislativního postupu, v němž mají členské státy vzhledem k požadavku jednomyslnosti v Radě možnost samostatně blokovat akty sekundární legislativy – proto nepodléhala ratifikačnímu postupu ze strany Polské republiky. Jinými slovy, k vytvoření napadené normy omezující použití zvláštního legislativního postupu došlo bez zohlednění vůle členského státu. Soud znovu připomněl, že předmět souhlasu s tím, že Polská republika bude vázána Smlouvami EU, vyjádřený v… Ratifikační postup byl založen na konkrétním obsahu ustanovení o pravomoci, včetně článků 191 a 192 SFEU. Napadená norma není v žádném případě slučitelná s původním obsahem Smluv, a tedy ani s obsahem souhlasu s ratifikací.
…
V důsledku toho by měla být posuzovaná právní norma považována za neslučitelnou s uvedenými standardy přezkumu.“ (nález ze dne 10. 6. 2024, sp. zn. K 10/24)
Může Ústavní soud normy práva EU přezkoumat?
Jak v podané žalobě rekapitulujeme, český Ústavní soud opakovaně konstatoval, že v určitých případech, zejm. v případě rizika ohrožení podstatných náležitostí demokratického právního státu, je nejen možné, ale dokonce nutné, aby Ústavní soud předpisy práva EU přezkoumal a vyslovil se k tomu, zda je jimi ČR vázána. Lze poukázat kupř. na nálezy sp. zn. Pl. ÚS 5/12 nebo Pl. ÚS 50/04.
Závěr
Správní soudy již dovodily pasivní legitimaci v případě nečinnosti či negativního rozhodnutí prezidenta republiky ve věci nejmenování soudce (Václav Klaus, rozsudek MS Praha č.j. 5 Ca 127/2006-122) nebo nejmenování profesora (Miloš Zeman, rozsudek MS Praha č.j. 3 A 23/2019-69).
Kdy jindy by měl prezident svou pravomoc obrátit se na Ústavní soud využít, než v případě, kdy hrozí zcela mimořádné dopady na rozpočty velkého množství českých rodin?