Při odškodňování nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé soudní nebo správní řízení je jedním ze zásadních kritérií význam daného řízení pro účastníka.

Stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011 k tomu uvádí:  „Je možné určitým zobecňujícím postupem kvalifikovat jednotlivé skupiny (druhy) případů, a to podle předmětu řízení, čili podle práva či oprávněného zájmu, jichž se řízení dotýká. Typicky se jedná o trestní řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovněprávní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.)“

Ve věci naší klientky závěr o řízeních, kde se předpokládá zvýšený význam, Městský soud v Praze s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 519/2015 vztáhnul také na taková řízení, která se týkají profesních aktivit poškozeného. I v těchto věcech (podobně jako v pracovněprávních sporech) se tedy zvýšený význam řízení předpokládá a nemusí ho prokazovat žalobce.

Konkrétně se jednalo věc, kterou se  žalobkyně domáhala přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení o žádosti žalobkyně o její registraci jako nestátního zdravotnického zařízení pro obor porodní asistentka vedeného v prvním stupni u Krajského úřadu a v odvolacím stupni u Ministerstva zdravotnictví a v na to navazujícím soudním řízení vedeném u Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu ČR. Řízení trvalo celkem 7 let a 7 měsíců.

Městský soud při stanovení odškodnění vyšel ze základní částky 15 000 Kč/rok (s poloviční výší za první dva broky), což je spodní hranice rozmezí určeného „metodikou“ Nejvyššího soudu vyjádřenou ve stanovisku sp. zn. Cpjn 206/2010. Soud z důvodu složitosti věci základní částku snížil o 50% pro složitost řízení (šlo o věc složitou skutkově i právně, což se odrazilo i v tom, že věc byla řešena ve dvou instancích správních a soudních a též u Ústavního soudu. Předmětem řízení byla registrace žalobkyně pro obor porodní asistentka včetně subsumovaného rozhodování o souhlasu s personálním a věcným vybavením, přičemž náročnost věci spočívala v řešení otázky kompetencí žalobkyně a možností a podmínek jejich omezení).

Po dalších modifikacích dospěl odvolací soud k částce zadostiučinění 79 000 Kč. S ohledem na nepřiměřenou délku kompenzačního řízení pak toto odškodnění navýšil o 85 000 Kč. Celkem tedy žalobkyně obdržela 164 tisíc Kč + úrok z prodlení a byly jí v plném rozsahu přiznány také náklady řízení před oběma stupni soudní soustavy.

Podle rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 16 Co 126/2021- 442.