„Výživné je splatné každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky.“ Výroky rozsudků v otázkách výživného bývají často formulovány právě takovýmto způsobem. Co to přesně znamená a kdy je tedy výživné splatné, si pokusíme vysvětlit v následujícím článku.

Po přečtení takového rozsudku se v mysli rodiče, který je povinen výživné platit, často vynoří další otázky a nejasnosti ohledně toho, do kdy má tedy výživné na určitý měsíc skutečně zaplatit. Bude se výživné na červenec hradit do 15. července nebo už do 15. června? Znamená slůvko „předem“, že dítě jej musí mít k dispozici již v měsíci předcházejícím měsíci, na který se výživné platí, tedy v našem konkrétním případě již v červnu? Oba výklady přicházejí na první pohled v úvahu a tak není divu, že se tato otázka dostala i před soudy, a že s ní byl konfrontován i Nejvyšší soud a Ústavní soud.

Závěr? Pokud je rozsudek ohledně výživného takto formulován, zaplaťte výživné v měsíci předcházejícím měsíci, na který se výživné platí. Soudy sice nehovoří se stoprocentní jednoznačností, rozbor následujících rozhodnutí však ukáže, že je třeba se přiklonit spíše k tomuto výkladu.

Den v měsíci předem = den v měsíci předcházejícím

V usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. III. ÚS 2988/16, se k této otázce vyjadřoval Ústavní soud. Uvedl konkrétně toto: „Pokud se totiž zde, tj. ohledně (okresním soudem schválené) dohody rodičů (v níž se stěžovatel zavázal přispívat na výživu oprávněné částkou 1 600 Kč měsíčně, „splatných vždy do každého 15. dne běžného měsíce předem k rukám matky“) existují dvě v zásadě rovnocenné výkladové varianty (při zohlednění § 921 občanského zákoníku, příp. § 97 odst. 1 zákona o rodině), pak u té, kterou zastává stěžovatel, sice možná není vyloučen vznik obtížně řešitelných situací, ovšem platba výživného v polovině příslušného měsíce de facto žádnou platbou předem není, a pokud by mělo být výživné placeno se zpožděním, byť částečným, pak takové uspořádání ani není v zájmu nezletilého dítěte.“

Ústavní soud poukázal pro srovnání na doktrinární výklad pojmu „pozadu“ obsažený v § 2218 občanského zákoníku, dle něhož je třeba uhradit nájemné do konce kalendářního měsíce, v němž nájemce předmět nájmu užíval,[1] a dále na ustanovení § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, které za platbu předem považuje platbu nájemného nejpozději do 5. dne příslušného měsíce, doplnil dále, že „i takováto úprava, akceptující platbu i na začátku příslušného měsíce, však ve vztahu k výživnému chybí.“

V tomto usnesení se Ústavní soud sice tématu splatnosti výživného „předem“ dotkl, jednoznačné řešení však neposkytl. Konstatoval ale, že platba výživného v polovině příslušného měsíce de facto žádnou platbou předem není. Na druhou stranu sice předložil výklad, kdy se za platbu předem (u nájmu) považuje platba do 5. dne v měsíci, vzápětí ale konstatoval, že ve vztahu k výživnému úprava akceptující platbu i na začátku příslušného měsíce chybí. Lze tedy dovodit, že Ústavní soud se, byť jen mezi řádky, v daném případě klonil spíše k výkladu, že 15. den měsíce předem = 15. den měsíce předcházejícího měsíci, na který se výživné platí, přičemž zmínil také kritérium zájmu dítěte.

Tomuto výkladu Ústavního soudu ostatně odpovídá i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26 Cdo 1699/2014 ze dne 12. 1. 2016, kde Nejvyšší soud v případě povinného, který měl platit výživné do 15. dne v měsíci předem, shledal platby učiněné v druhé polovině měsíce předcházejícího měsíci, na který se mělo výživné platit, jako platby opožděné: „Za řádné a včasné plnění vyživovací povinnosti nelze považovat dlouhodobé placení výživného po lhůtě jeho splatnosti; z obsahu spisu je přitom zřejmé, že právě takto postupoval povinný. Výživné platil opožděně nejen před nařízením exekuce, ale i poté, co začal platit výživné měsíc předem (podle exekučního titulu byl povinen platit výživné vždy do 15. dne v měsíci předem), ho platil opožděně (výživné na květen 2013 uhradil až dne 29. 4. 2013, výživné na měsíc červen 2013 dne 17. 5. 2013).“

Často citované usnesení Nejvyššího soudu

Zastánci opačné teorie často argumentují usnesením Nejvyššího soudu ze dne ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 20 Cdo 5228/2009. V řízení, které tomuto rozhodnutí Nejvyššího soudu předcházelo, krajský soud na rozdíl od okresního soudu „dospěl k závěru, že částka 2.500,-Kč zaplacena povinným dne 8. 1. 2007, nepředstavuje výživné na únor 2007, ale bylo jí uhrazeno výživné za leden 2007.“[2]

Nejvyšší soud zamítl dovolání proti rozhodnutí krajského soudu, čímž by se mohlo zdát, že „posvětil“ právě onu teorii o splatnosti výživného až v tom měsíci, na který se platí. Tak tomu ale nebylo. Krajský soud se totiž vyjadřoval ke skutkové otázce, kdy bylo výživné v daném případě skutečně zaplaceno, nikoliv, kdy mělo být zaplaceno, neřešil výklad pojmu „15. den v měsíci předem.“

Nejvyšší soud v uvedeném usnesení následně konstatoval, že výklad pojmu „platba výživného do každého 15. dne v měsíci předem,“ nečiní potíže, a vyjádřil se následovně: „stanovené výživné je splatné pro kalendářní měsíc nejpozději do první poloviny měsíce (srov. např. i JUDr. Milan Holub, JUDr. Hana Nová, JUDr. Jana Sladká Hyklová, Zákon o rodině, Komentář a předpisy související, Linde Praha, a.s., Praha 2007, s. 339). Výživné na měsíce leden proto musí být nejpozději zaplaceno do 15. ledna příslušného kalendářního roku, nestanoví-li rozhodnutí jiný den splatnosti (např. do 5. dne v měsíci předem).“ Pokud si toto rozhodnutí přečteme pozorně, pak zjistíme, že nám vlastně odpověď nedává, jinými slovy Nejvyšší soud zde konstatuje toto: Obecně má být výživné na určitý měsíc zaplaceno do poloviny tohoto měsíce, před obecnou úpravou však má přednost, pokud je den splatnosti určený soudem (např. do 5. dne v měsíci předem). Nejvyšší soud už však nevyložil, zda za 5. den v měsíci předem považuje 5. den měsíce, na který se výživné platí, nebo 5. den měsíce předcházejícího měsíci, na který se výživné platí. Proto se domnívám, že toto rozhodnutí je pro účely argumentace podporující kterýkoliv z obou výkladů splatnosti výživného, prakticky nepoužitelné.

Plaťte raději o měsíc dříve (v měsíci předcházejícím)

S ohledem na veškerou citovanou judikaturu mi proto nezbývá, než doporučit, abyste v případě, že vám rozsudek ukládá platit výživné do „X. dne v měsíci předem,“ uhradili výživné do příslušného dne v měsíci předcházejícím měsíci, na který se výživné platí. Ostatně dává smysl, že dítě (případně jiná vyživovaná osoba) by mělo mít výživné k dispozici dopředu, nikoliv až kupříkladu v půlce měsíce, aby z něj mohly být hrazeny jeho potřeby v tom daném měsíci.

Mám za to, že při výkladu by mohlo hrát roli i to, zda se jedná o den na začátku nebo na konci měsíce. Nedávno jsem se setkala s rozhodnutím soudu, kde byla splatnost výživného formulována takto: „jednotlivé částky výživného jsou splatné každého prvního dne v měsíci předem k rukám matky.“ Zde se mi nejeví příliš logické, aby kupříkladu výživné na červenec hradil otec již 1. června. Potřeby dítěte by byly jistě plně zajištěny i v případě, kdy by matka výživné na červenec obdržela 1. července.

Jednoznačnější výroky rozsudků?

Domnívám se, že i soudy by mohly k odstranění veškerých pochybností ohledně splatnosti výživného, značným dílem přispět, a to nejen výkladem pojmů, ale především tím, že by formulovaly výroky svých rozhodnutí jednoznačnějším způsobem. Kupříkladu takto:

„Výživné je splatné každého prvního dne v měsíci, na který se výživné platí, k rukám matky.“

„Výživné je splatné každého dvacátého dne v měsíci předcházejícím měsíci, na který se výživné platí, k rukám otce.“

Než se tak ale stane, budeme si muset vystačit s východisky, která jsem se pokusila nastínit v tomto článku.

[1] Viz Hulmák, M., a kol.: Občanský zákoník VI, Závazkové právo, Zvláštní část (§ 2055-3014), Komentář. 1. vydání, Praha, C. H. Beck, 2014, str. 285.

[2] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 20 Cdo 5228/2009

 

HLEDÁTE ZASTOUPENÍ V RODINNÉM PRÁVU? OBRAŤTE SE NA NÁS!