Jeden by řekl, že územní plán města jako je Brno, který se připravoval tolik let a prošel rukama celé čety pořizovatelů, architektů, urbanistů a advokátů, bude v pořádku a bude směle konkurovat územně plánovací dokumentaci malých obcí a měst. Opak je ale pravdou. Brněnská regulace čelí samé kritice. Krajský soud v Brně teď zrušil jeho další část.
Soud: prostě je to svévolné, a to si nemůže dovolit ani město jako Brno
Krajský soud přikročil k razantnímu kroku proto, že Územní plán Brna není zdůvodněný (je to jeho velká bolístka). Regulace je proto docela svévolná, jako kdyby si úředníci a zastupitelé dělali, co chtěli.
Soud řekl: „Odpůrce při vypořádávání konkrétních argumentů navrhovatele v převážné míře ustal jen na obecných konstatováních, která sice v obecné rovině nemusí být nesprávná a mohou vyjadřovat obecný pohled odpůrce, nicméně jistě nepředstavují dostatečnou reakci na konkrétní argumentaci navrhovatele… Ve vypořádání námitek č. 3 a č. 5 nejsou rovněž obsaženy žádné konkrétní důvody, pro které byly právě pozemky navrhovatele dotčeny přijatým řešením, a to přesto, že navrhovatel předkládal prima vista relevantní argumenty, proč by tomu tak být nemělo, resp. proč řešení přijaté ve vztahu k jeho pozemkům neodpovídá regulaci srovnatelného okolí, dokonce i proč řešení přijaté ve vztahu k jeho pozemkům neodpovídá možnostem využití území, k němuž má sloužit. Ani tu tedy zdejší soud nemůže dovozovat korektní reakci odpůrce na konkrétní navrhovatelovy argumenty.“
Zjevně nesouvisející skutečnosti nejsou argument
Ještě ostřejší je následující tvrzení soudu: „Na některých místech odpůrce rovněž odkazuje na podklady či východiska, která však blíže vůbec nekonkretizuje. Jde zejména o odkazy na „metodiku zpracování návrhu územního plánu“, „hledisko geografie terénu“ či „nedoporučení ze strany městské části“, aniž by z odůvodnění vážícího se k navrhovatelovým námitkám bylo zřejmé, v čem tyto skutečnosti konkrétně spočívají a jakým způsobem se promítly do přijatého řešení ve vztahu k pozemkům navrhovatele.
Na několika místech odpůrce navíc argumentuje skutečnostmi, které s uplatněnými námitkami zjevně nesouvisejí (resp. není jasné, jak mají souviset) nebo na ně nijak věcně nereagují. Jako příklad lze uvést poukaz na „jiné měřítko územního plánu“ či na existenci „indexu podlažních ploch“. Především se však odpůrce s převážnou většinou námitek nevypořádal vůbec, a to ani implicitně. Řada argumentů, které navrhovatel uplatnil zejména ve vztahu k dopadům přijaté regulace na využitelnost jeho pozemků či k proporcionalitě zásahu, tak zůstala bez jakékoli věcné reakce.“
Neobtěžujte nás, řešit to budeme až někdy v budoucnu
Naprosto otřesný je pak následující přístup Brna k územnímu plánování: „Za zcela nepřípadné považuje zdejší soud vypořádání námitky č. 5, v jehož rámci odpůrce uvedl, že v současné době není schopen vyhodnotit konkrétní dopady přijaté regulace na pozemky navrhovatele a že ty budou případně řešeny až v rámci podrobnější projektové dokumentace. V situaci, kdy navrhovatel – stejně jako kterýkoli jiný vlastník pozemků dotčených územním plánem – uplatňuje konkrétní námitky proti regulaci, která může přímo a bezprostředně zasáhnout do jeho vlastnického práva, a takový zásah také věcně konkretizuje, je nezbytné zabývat se jejími možnými dopady již ve fázi jejího přijímání.
Opačný pohled by mohl vést k tomu, že by vlastníci dotčených pozemků postrádali účinný prostředek ochrany proti nepřiměřeným zásahům do svých veřejných subjektivních práv, neboť konkrétní dopady regulace by byly posuzovány až v navazujících fázích směřujících k bezprostřední realizaci záměru, který by byl územním plánem již „úspěšně“ schválen. To by popíralo samotný smysl institutu námitek proti návrhu územního plánu.“
Takovou kritiku si Brno, ani ti, kdo na územním plánu pracovali, asi za rámeček nedají… Doufejme, že se poučí a že změny brněnského územního plánu budou odůvodněné a nikoliv libovolné. Jsme zvědaví, jak si s odůvodněním metropolitního plánu poradí Praha. Taky tam jsou totiž povinni respektovat zákony, stejně jako každá samospráva.
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 3. 2026, čj. 67 A 1/2026-160.
Více našich textů k územním plánům najdete zde.
