Některé obce, které se potýkají s nedostatečným stavem veřejné infrastruktury, přijímají Zásady pro jednání s investory, ve kterých stanovují, že práce s ohledem na situaci s komunikacemi, vodovodem, kanalizací nebo zelení není zpravidla nová výstavba v obci v jejím nejlepším zájmu, pokud investor nepomůže zmírnit negativní dopad své výstavby na veřejnou infrastrukturu.

V praxi to může vypadat například tak, že obec vybírá určitý příspěvek na infrastrukturu, který se vypočítá podle stanovených kritérií (aby k jednotlivým investorům nebylo přistupováno diskriminačně). Platná zákonná úprava neumožňuje takový příspěvek na investorech vynucovat, pokud je tento ale odůvodněný, tak si investor zkrátka a dobře může vybrat, jestli příspěvek uhradí, nebo jestli si realizaci svého záměru „vybojuje“ i přes nesouhlasné stanovisko obce. Takto sjednaný příspěvek je pak také soudně vymahatelný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3225/2011 ve věci obce Kolová).

Co, když investor infrastrukturu buduje a pak předává?

Z hlediska tohoto textu se zaměříme na dílčí otázku, která se v praxi objevuje. Někdy je totiž ve společném zájmu investora (který souhlasí s tím, že příspěvek na infrastrukturu poskytne) i samosprávy, aby namísto finančního plnění investor vybudoval jinou infrastrukturu, která s jeho záměrem přímo nesouvisí, ale jejíž zbudování je v nejlepším zájmu obce, a následně ji  hotovou převedl do vlastnictví samosprávy.

V takovém případě se někdy objevuje otázka, zda se na danou situaci vztahuje zákon o veřejných zakázkách a zda obec či kraj nemohou porušit pravidla o zadávání veřejných zakázek, pokud investorovi „započtou“ namísto peněžní sumy plnění věcné.

Odpověď je, že v takových případech v naprosté většině případů nepřichází zákon o veřejných zakázkách vůbec do hry. Podle § 2 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách totiž platí, že „Zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce…“

Pravidlem je bezúplatná smlouva

Přitom mezi samosprávou a investorem v těchto případech typicky není uzavírána úplatná smlouva o budování infrastruktury, jde stále o dobrovolné plnění investora (na tomto závěru nic nebude měnit ani situace, kdy bude např. vybudovaná infrastruktura městu nikoli darována, ale převedena za zcela symbolickou odměnu, např. 1 Kč). Chybí zde tedy tento předpoklad pro uplatnění zákona o veřejných zakázkách.

Pečlivý hospodář nekupuje „zajíce v pytli“

V každém případě lze také tehdy, pokud investor dobrovolně buduje infrastrukturu, samosprávám doporučit, aby v zájmu rovného a nediskriminačního přístupu k investorům a dobré správy obecního majetku „započítávaly“ věcné plnění ze strany investora namísto finančního příspěvku na infrastrukturu pouze tam, kde mají zdokladovánu hodnotu daného věcného plnění, ideálně prostřednictvím znaleckého posudku či jiného kvalifikovaného zhodnocení.