Smlouva obce s investorem: co musí obsahovat, aby se nejednalo pouze o nezávaznou deklaraci?

Pokud obec jedná s investorem o uzavření smlouvy o rozvoji území, kde by měly být kompenzovány negativní vlivy bytové či jiné výstavby na život v obci, dochází někdy ke zvažování, jak by se měl dokument jmenovat a co vše musí obsahovat. Usnesení Ústavního soudu z listopadu 2017 (sp. zn. I. ÚS 3278/15), stejně jako jemu předcházející rozhodnutí nižších soudů, podtrhuje význam dojednání jednoznačných smluvních závazků, aby se jednalo o vymahatelnou smlouvu a ne „jen“ deklaraci týkající se sociálně odpovědného jednání investora.

Uzavření smlouvy o rozvoji území: může jít o korupční jednání starostů?

Ve smlouvách o rozvoji území se investor zavazuje obci uhradit určité plnění, zpravidla jako zohlednění dopadů na infrastrukturu obce. Obec se někdy zavazuje poskytnout podporu předkládanému projektu. V praxi se v této souvislosti setkáváme s dotazem ze strany zastupitelů a starostů obcí, zda se podpisem takovéto smlouvy nedopouštějí nějakého trestného činu. V dnešním článku se podíváme na případ, kdy bylo na starostu Prahy 15 podáno trestní oznámení pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a nepřímého úplatkářství. Toto trestní oznámení podala obecně prospěšná společnost Kverulant.org, jejíž činností je kontrola výkonu veřejné moci.

Smlouvy o územním rozvoji v Německu – stručný exkurz

Z hlediska rozvíjejícího se tématu smluv uzavíraných mezi obcí či krajem (viz například naše příspěvky Co to jsou „smlouvy o rozvoji území“? nebo Nejvyšší soud: Obec si může s investorem sjednat finanční příspěvek na vybudování inženýrských sítí) může být zajímavý určitý exkurz do situace v Německu, kde smlouvy o územním rozvoji již mají po řadu let své pevně dané místo. Pokud jde o německou variantu smluv o územním rozvoji (städtebaulicher Vertrag), jejich definice není nikde uvedena, a to ani ve stavebním zákonu (BauGB – Baugesetzbuch[1]). Nicméně o takovou smlouvu se jedná, vztahuje-li se na „stavební právo ve městech/obcích“ (Städtebaurecht). Tyto dohody mohou být samozřejmě propojeny a ovlivněny i soukromoprávní úpravou, jde-li např. […]

Pozvánka na seminář: Obce a smlouvy s investory II. – Praktické problémy smluv o územním rozvoji

Termín: 25. 4. 2018 od 10.00 do 15.00 Kde: Velký radniční klub, Staroměstská radnice (3. patro), Staroměstské nám. 1/3, Praha 1 Navážeme na úvodní seminář a analýzy, které jsme pomáhali spolku Arnika zpracovat v  loňském roce. Smlouvám o územním rozvoji jsme se nadále věnovali a nyní se budeme podrobně věnovat konkrétním praktickým problémům. Jak zlepšit vyjednávací pozici obce? Jakých chyb se obce při uzavírání smluv s  investory dopouštějí? Jaké jsou možnosti smluv ve světle stavebního zákona? Jak je to s  odpovědností zastupitelů v  případě nezákonně uzavřené smlouvy? Kdy lze považovat uzavření smlouvy za korupční jednání?

Kdy může obec odmítnout napojení vlastníka na obecní vodovod či kanalizaci?

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 8 odst. 5 ukládá vlastníkům a provozovatelům veřejné infrastruktury povinnost umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění.

Za jakých podmínek může obec uložit vlastníkům povinnost připojit se ke kanalizaci?

V rámci sledování veřejného zájmu a péče udržitelný rozvoj se řada obcí snaží zlepšit stav svých povrchových vod, přičemž účinné odvádění odpadních vod je součástí naplňování tohoto cíle mimo jiné i s ohledem na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. 10. 2000. V této souvislosti je podstatné ustanovení § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích. V tomto textu se podrobněji podíváme na možnosti jeho využití s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 257/2015.

Co to jsou „smlouvy o rozvoji území“?

Smlouva o spolupráci při budování infrastruktury, smlouva o finančním příspěvku investora, smlouva o příspěvku na infrastrukturu… Toto jsou jen některá z mnoha označení, která se v praxi používají k tomu, aby obce řešily negativní dopady výstavby na svém území, nebo jim předcházely. My pro tyto smlouvy používáme souhrnné označení „smlouvy o rozvoji území“ či „smlouvy o územním rozvoji“.[1]

Nejvyšší soud: Obec nemůže libovolně vynucovat poskytnutí daru za připojení k vodovodu a kanalizaci

Může obec požadovat finanční příspěvek od vlastníků, kteří hodlají své stavby napojit na obecní vodovod nebo kanalizaci? A co když je finanční příspěvek obci poskytnut na základě darovací smlouvy? Na tyto otázky odpověděl Nejvyšší soud již v roce 2006 a v tomto příspěvku se rozhodnutí soudu blíže podíváme (i v souvislosti s pozdějším rozhodnutím z roku 2013, o kterém jsme již informovali).

Mohou obce změnit územní plán tak, že ze zastavitelných pozemků udělají nezastavitelné?

Pořízení územního plánu je výkonem samostatné působnosti obce. Je tedy na rozhodnutí zastupitelstva obce, aby z množství v úvahu připadajících způsobů využití území, které odpovídají zákonným kritériím, vybralo určité řešení. Do tohoto výběru, pokud nevybočí ze zákonného rámce, není oprávněn nikdo jakkoli zasahovat. V rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, Nejvyššího správního soudu (NSS) se uvádí, že „z žádné zákonné normy či normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územně plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do určitého konkrétního způsobu využití….“.