Musí obec platit daně z infrastruktury, kterou na ni investor převedl?

Poměrně často se ve smlouvě o rozvoji území uzavřené mezi investorem a obcí řeší nejen vybudování dopravní či technické infrastruktury, ale také její převod (někdy včetně souvisejících pozemků, pokud tyto nejsou „obecní“) do vlastnictví obce. Vyvstává pak otázka, jakou formu převodu zvolit (darování či úplatný převod) a zda je mezi těmito variantami pro obec rozdíl z hlediska zdanění.

Uzavření smlouvy o rozvoji území: může jít o korupční jednání starostů?

Ve smlouvách o rozvoji území se investor zavazuje obci uhradit určité plnění, zpravidla jako zohlednění dopadů na infrastrukturu obce. Obec se někdy zavazuje poskytnout podporu předkládanému projektu. V praxi se v této souvislosti setkáváme s dotazem ze strany zastupitelů a starostů obcí, zda se podpisem takovéto smlouvy nedopouštějí nějakého trestného činu. V dnešním článku se podíváme na případ, kdy bylo na starostu Prahy 15 podáno trestní oznámení pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a nepřímého úplatkářství. Toto trestní oznámení podala obecně prospěšná společnost Kverulant.org, jejíž činností je kontrola výkonu veřejné moci.

Kdy může obec odmítnout napojení vlastníka na obecní vodovod či kanalizaci?

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 8 odst. 5 ukládá vlastníkům a provozovatelům veřejné infrastruktury povinnost umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění.

Za jakých podmínek může obec uložit vlastníkům povinnost připojit se ke kanalizaci?

V rámci sledování veřejného zájmu a péče udržitelný rozvoj se řada obcí snaží zlepšit stav svých povrchových vod, přičemž účinné odvádění odpadních vod je součástí naplňování tohoto cíle mimo jiné i s ohledem na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. 10. 2000. V této souvislosti je podstatné ustanovení § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích. V tomto textu se podrobněji podíváme na možnosti jeho využití s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 257/2015.

Co to jsou „smlouvy o rozvoji území“?

Smlouva o spolupráci při budování infrastruktury, smlouva o finančním příspěvku investora, smlouva o příspěvku na infrastrukturu… Toto jsou jen některá z mnoha označení, která se v praxi používají k tomu, aby obce řešily negativní dopady výstavby na svém území, nebo jim předcházely. My pro tyto smlouvy používáme souhrnné označení „smlouvy o rozvoji území“ či „smlouvy o územním rozvoji“.[1]

Nejvyšší soud: Obec nemůže libovolně vynucovat poskytnutí daru za připojení k vodovodu a kanalizaci

Může obec požadovat finanční příspěvek od vlastníků, kteří hodlají své stavby napojit na obecní vodovod nebo kanalizaci? A co když je finanční příspěvek obci poskytnut na základě darovací smlouvy? Na tyto otázky odpověděl Nejvyšší soud již v roce 2006 a v tomto příspěvku se rozhodnutí soudu blíže podíváme (i v souvislosti s pozdějším rozhodnutím z roku 2013, o kterém jsme již informovali).

Mohou obce změnit územní plán tak, že ze zastavitelných pozemků udělají nezastavitelné?

Pořízení územního plánu je výkonem samostatné působnosti obce. Je tedy na rozhodnutí zastupitelstva obce, aby z množství v úvahu připadajících způsobů využití území, které odpovídají zákonným kritériím, vybralo určité řešení. Do tohoto výběru, pokud nevybočí ze zákonného rámce, není oprávněn nikdo jakkoli zasahovat. V rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, Nejvyššího správního soudu (NSS) se uvádí, že „z žádné zákonné normy či normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územně plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do určitého konkrétního způsobu využití….“.

Jaké má důsledky, pokud dojde ke zrušení rozhodnutí zastupitelstva o schválení smlouvy s investorem?

Obec schválí smlouvu o rozvoji území s developerem usnesením zastupitelstva, smlouva je následně uzavřena. Ministerstvo vnitra ale podá návrh na zrušení usnesení zastupitelstva podle § 124 odst. 5 zákona o obcích a dané usnesení je o něco později zrušeno soudem. Jaké jsou důsledky zrušení usnesení zastupitelstva obce o schválení smlouvy zrušeno? Znamená rozhodnutí soudu neplatnost smlouvy?

Musí obec od investora převzít vybudovanou infrastrukturu?

V souvislosti s novou výstavbou v obci dochází k situacím, kdy investor vybuduje také doprovodnou infrastrukturu (komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, kanalizační či vodovodní řad), následně chce danou infrastrukturu převést na obec. Má obec povinnost ji převzít?

Poplatek za zhodnocení pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci

Řada měst a obcí musí v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel či předpisy na ochranu zdraví a životního prostředí, vybudovat novou kanalizaci či vodovod. Jednou z možností, jak může obec dosáhnout toho, aby nemusela tyto náklady nést sama, představuje místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 10c zákona o místních poplatcích. Ten může obec zavést, pokud právě vybudovala nový vodovod nebo kanalizaci.