Nejvyšší správní soud vyslovil několik zajímavých myšlenek k územním studiím. Dovolíme si je stručně shrnout.
- „Zdejší soud se ve své judikatuře již v minulosti zabýval otázkou dostatečného odůvodnění podmínění územních změn vypracováním územní studie. Uvedl přitom, že účelem tohoto institutu je odložit rozhodování do doby, než bude prověřeno podrobnější řešení území. Územní studie je neformálním odborným pokladem k ověření požadavků na ochranu hodnot území, k navržení, prověření a posouzení záměrů na změny v jeho využití. Při posouzení zákonnosti podmínky v konkrétním územním plánu považoval NSS za klíčové vyjádření cíle a účelu pořízení územní studie, rozsahu řešeného území a souladu územní studie s celkovou koncepcí územního plánu. Zdejší soud rovněž odmítl rozsáhlé požadavky na odůvodnění podmínky územní studie, když upozornil, že zpochybňování možných konkrétních stavebních záměrů je nutné řešit až v rámci územního či stavebního řízení. Územní studie nemůže z povahy věci řešit takové konkrétní problémy, jako jsou přesný tvar a výška staveb, konkrétní umístění či půdorys staveb atd. Uvedenou citaci doplnil poznámkou o neexistenci subjektivního veřejného práva na neměnnost poměrů v území.“
- „NSS proto nemůže přisvědčit požadavku stěžovatelky na individualizované zdůvodnění zahrnutí dotčených pozemků. Jak totiž dříve uvedl, územní studie nemá z povahy řešit takto konkrétní problémy – jejím účelem je prověřit podmínky v určitém území jako celku. Přisvědčit nelze ani námitce poukazující na zastavění dotčených pozemků. Neplánuje-li totiž stěžovatelka iniciovat změnu využití dotčených pozemků, není pro ni územní studie omezující. Má-li ale v plánu změnu využití pozemků iniciovat, musí vyčkat uplynutí lhůty či vypracování územní studie, kterou lze pro celé vymezené území považovat za potřebnou a žádoucí.“
Podle rozsudku NSS čj. 10 As 84/2026 – 96 ze dne 26. 8. 2026
Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.