Velká novela stavebního zákona známá jako Lex Developer přinesla krom mnoha dalších velmi problematických ustanovení pravidlo, které zcela vyprazdňuje územní plán obce. Jde o nový § 193 odst. 6. Podle něj bude totiž platit, že se soulad záměru s územním plánem bude posuzovat ke dni podání žádosti o povolení záměru, nikoliv ke dni rozhodnutí stavebního úřadu.  Znamená to, že v situaci, kdy se obec pokusí změnit špatnou regulaci v územním plánu, stavebník jednoduše zahájí povolovací řízení a „bude mít vystaráno“, změna územního plánu se jej nebude týkat. Myslíme si, že by obce mohly přejít do protiútoku a do územních plánů začít dávat vlastní „protideveloeprská“ přechodná ustanovení.

Podrobněji jsme o tomto problému psali v článku „Co udělat, aby v důsledku Lex Developer obce neztratily možnost rozhodovat o svém území?“

Jak by mohlo znít přechodné ustanovení?

Přemýšleli jsme o tom, jaké přechodné ustanovení by obce mohly použít. Navrhujeme toto jeho znění:

„Pokud ve věci záměru bylo před datem nabytí účinnosti tohoto opatření obecné povahy zahájeno řízení o jeho povolení podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon nebo  obdobné řízení podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve kterém ale nebylo k datu nabytí účinnosti tohoto opatření obecné povahy vydáno povolení záměru nebo obdobného rozhodnutí prvostupňového stavebního úřadu (zejm. územní rozhodnutí nebo společné povolení), posuzuje se soulad záměru s územním plánem podle tohoto opatření obecné povahy.

Stejně tak se posuzuje soulad záměru s územním plánem podle tohoto opatření obecné povahy, pokud nebylo zahájeno řízení o povolení záměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto opatření obecné povahy, nebo pokud sice bylo zahájeno, ale bylo pravomocně ukončeno zamítnutím žádosti nebo zastavením řízení.“

Jde to i vstřícněji  – ochrana pro bezvadnou žádost o povolení záměru

Námi navrhované přechodné ustanovení vychází z nedávné judikatury Ústavního soudu a dostatečně chrání legitimní zájmy stavebníků, kteří před nabytím účinnosti nové územně plánovací dokumentace dosáhli vydání rozhodnutí, byť nepravomocného.

Je možné jít ještě dál a například říct, že by se předchozí regulace v územním plánu mohla vztahovat i na situace, kdy stavebník před nabytím účinnosti nového územního plánu nebo změny toho stávajícího podal bezvadnou a úplnou žádost o vydání povolení záměru. Takovou žádost lze považovat za jistý ekvivalent nepravomocnému povolení, protože záleží už jen na stavebním úřadu, jak rychle stihne žádost vyřídit. Stavebník, který je schopen takovou žádost na stavební úřad doručit, by mohl také mít chráněna svá legitimní očekávání.

Pravdou totiž je, že jen naprosté minimum stavebníků je tohoto počinu (podání úplné a bezvadné žádosti) schopno, většinou dodávají stavebním úřadům naprosté paskvily, které se musí složitě doplňovat a upravovat. Odpovědný stavebník by tedy jako extrémně vzácný druh mohl být chráněn stejně jako ten, kdo dotáhl svoje řízení do finále a získal alespoň nepravomocné povolení.