Krajský soud řešil změnu územního plánu Ostravy, kterou se zastupitelé pokusili docela nevhodně sloučit dvě do té doby samostatné změny územního plánu. Protože došlo během tohoto slučování k vážné procesní chybě, soud územně plánovací dokumentaci zrušil.

Sloučení změn znemožnilo vlastníkovi uplatnit řádně námitky

V Ostravě pořizovali několik změn územního plánu. Soud tu celkem složitou situaci popsal takto: „Ze správních spisů odpůrce soud zjistil, že zastupitelstvo odpůrce rozhodlo dne 22. 6. 2022 usnesením č. 2144/ZM1822/35 o pořízení změn č. 4a, 4b a 4c zkráceným postupem. Pořizovatelem změn byl Magistrát města Ostravy. Po zajištění potřebných stanovisek byl zpracován návrh územního plánu. Konání veřejného projednání změny č. 4a bylo oznámeno vyhláškou ze dne 4. 3. 2024 a oznámením ze dne 5. 3. 2024. Veřejné projednání se konalo dne 8. 4. 2024. Pořizovatel následně zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách. Zastupitelstvo odpůrce dne 4. 12. 2024 schválilo sloučení změn č. 4a a č. 4c do jedné změny označené č. 4a, rozhodlo o uplatněných námitkách a vydalo změnu č. 4a ÚP. Vydání změny č. 4a bylo oznámeno veřejnou vyhláškou a změna nabyla účinnosti dne 2. 1. 2025.“

Soud dodal: „Změna, která se týkala předmětných pozemků navrhovatele, byla zařazena do změny č. 4c. Ještě před zahájením vlastního procesu projednání návrhu došlo ke sloučení změn č. 4a a 4c, které byly nadále vedeny pod č. 4a. Veřejnost o tomto sloučení nebyla nijak vyrozuměna a zastupitelstvo odpůrce o ní nerozhodlo. Zastupitelstvo toto sloučení schválilo až 8 měsíců po veřejném projednání dne 4. 12. 2024 (zároveň s meritorním schválením samotné změny územního plánu). Jestliže právní předchůdce navrhovatele dostal informaci, že jeho pozemků se týká uměna č. 4c, neměl důvod sledovat osud změny č. 4a, která se jej netýkala. Nemohl proto také včas uplatnit námitky ohledně pozemků, které mu patřily.“

Město si nemůže dělat, co chce

Soud tento postup okomentoval následovně: „Dle názoru soudu došlo v projednávané věci k procesnímu pochybení, kdy došlo ke spojení projednávání dvou změn územního plánu, aniž o tom rozhodl zadavatel obou změn – tedy zastupitelstvo odpůrce – a aniž o tom byla jakkoli vyrozuměna dotčená veřejnost. V prostředí právního státu nelze vytýkat nedostatek bdělosti soukromé osoby za situace, kdy tento nedostatek bdělosti zapříčinil orgán veřejné moci vlastním pochybením.

Soud nepřehlédl, že před veřejným projednáním byl již sloučený návrh změny č. 4a vystaven k veřejnému nahlédnutí (a to konkrétně ve dnech 5. 3 – 15. 4. 2024), nicméně soud se plně ztotožňuje s náhledem navrhovatele, že bylo dostatečně racionální a bdělé ze strany jeho právního předchůdce, sledoval-li toliko průběh projednávání změny, kde byla zařazena regulace týkající se jeho pozemku, a rezignoval na sledování změny se zcela jiným obsahem, kdy nemohl předpokládat, že dojde netransparentním způsobem ke sloučení obou procesů. 14. Za dané situace nezbývá než uzavřít, že proces přijímání napadeného opatření obecné povahy bylo ve vztahu k navrhovateli (resp. jeho právnímu předchůdci) zatížen vadou, která mu – slovy výše citovaného rozhodnutí NSS č. j. 6 As 270/2019-38 – významně ztížila uplatnění jeho práva podat námitky.“

Je dobře, že soudy podobné procesní šílenosti nedovolí. I slučování a rozdělování pořizovaných změn územních plánů má holt svá pravidla.

Podle rozsudku KS Ostrava, čj. č. j. 76 A 8/2025 – 37 ze dne 25. 5. 2026

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.