Aby mohla být veřejně přístupná účelová komunikace vymezena na pozemku „soukromého“ vlastníka, je mj. třeba, aby pro její existenci byla dána tzv. nutná komunikační potřeba. To znamená, že je dané cesty v místě skutečně zapotřebí a neexistuje žádná jiná přijatelná alternativa. NSS se zabýval tím, jak najisto zjistit, zda ona komunikační potřeba skutečně existuje.

Je potřeba zkoumat, zda existují komunikační alternativy

Soudci řekli: „Pokud jde o možnost jiných komunikačních alternativ, krajský soud uvedl, že naplnění znaků veřejně přístupné účelové komunikace se zkoumá u celé cesty jako funkčního celku. S tím NSS souhlasí. Při posouzení znaku nutné komunikační potřeby se správní orgány musí zabývat tím, zda komunikace tvoří jeden funkční celek a zda je dán veřejný zájem na jejím nedělení, resp. nevyčlenění pozemku, na němž je existence veřejně přístupné účelové komunikace sporná…  

Pokud je cesta jedinou komunikační možností, nelze pozemek některého z vlastníků (tu žalobců) z funkčního celku účelové komunikace vyčlenit. Správní orgány své rozhodnutí opřely o závěr, že žádná alternativní cesta, která by zajišťovala přístup k pozemkům… neexistuje, neboť některé pozemky a objekty nemají jiný přístup než po deklarované cestě, čímž byl naplněn znak komunikační potřeby… Pokud jde o samotnou existenci historicky používané cesty po pozemku města, je pravdou, že skutečně zcela zarostlá, nesjízdná, či v určitém místě zablokovaná cesta není způsobilá naplnit zákonný znak stálosti a patrnosti cesty v terénu…

Taková cesta by pak nemohla být ani odpovídající komunikační alternativou… Judikatura správních soudů však dovodila, že ‚nutným předpokladem zřetelnosti cesty v terénu nemusí být [ani] existence vyjetých kolejí či vyšlapané stezky. Je nutno zohlednit rovněž jiné vlastnosti posuzovaného pozemku, např. jeho tvar či polohu ve vztahu k sousedním pozemkům‘… Nelze vyloučit, že došlo k situaci, kdy se v dané lokalitě z veřejně přístupné účelové komunikace vyčlenila druhá, sjízdnější alternativa, která je v terénu více zřetelná. O této cestě pak žalobci hovoří jako o cestě z pohodlí. Geodetické zaměření, které se týká v terénu zřetelnější cesty a kterého se dovolává stěžovatel, coby skutkový podklad o zániku historicky existující cesty vedoucí po pozemku ve vlastnictví města nic nevypovídá.“

Podle rozsudku NSS ze dne 16. 6. 2025, čj. 8 As 166/2024-46.

Více textů k veřejně přístupným účelovým komunikacím najdete zde.