Nejvyšší správní soud rozhodoval v další kauze týkající se aplikace územního plánu. Jeden vlastník si stěžoval, že nesměl stavět, i když dostal územně plánovací informaci, ze které vydedukoval, že by stavět mohl.
Územně plánovací informace nemůže založit legitimní očekávání
K povaze územně plánovací informace NSS konstatoval: „Krajský soud neshledal důvodnou ani námitku týkající se poskytnuté územně plánovací informace, podle níž měl být stěžovatelův záměr proveditelný a z hlediska územního plánu přípustný. Stěžovatel tvrdil, že mu územně plánovací informace ve spojení s jinými srovnatelnými povolenými stavebními záměry založila legitimní očekávání vydání kladného rozhodnutí… Územně plánovací informaci nelze považovat za potvrzení proveditelnosti stavebního záměru; nemohla proto založit legitimní očekávání. Stavební úřad v ní stěžovatele jen informoval o tom, za jakých podmínek a na základě jakých podkladů lze zahájit řízení.“
Pro úplnost uvádíme, co řekl Krajský soud v Brně: „ÚPI však není možné považovat za potvrzení proveditelnosti stavebního záměru žalobce. V ní totiž stavební úřad toliko žalobce informoval, za jakých podmínek a na základě jakých podkladů lze zahájit řízení. V postupu správních orgánů soud neshledal pochybení. Jak již bylo uvedeno, k neodsouhlasení stavebního záměru nedošlo z důvodu, že by byl vzdálen od stavební čáry pár metrů, nýbrž že byl až na konci předmětných pozemků, ve vzdálenosti cca 73 m od stavební čáry (bez přístupové komunikace z ulice K L.). Tato situace tak nemohla v žalobci založit legitimní očekávání, že jeho stavba bude povolena. Odkazy žalobce na judikaturu týkající se legitimního očekávání tak nejsou v nynějším případě na místě.“
Podle rozsudku NSS ze dne 7. 3. 2025, čj. 2 As 108/2024 – 42 a podle rozsudku KS Brno ze dne 27. 3. 2024, č.j. 29 A 140/2021-53.
Více našich textů k povolení výstavby zde.