Krajský soud v Brně se zabýval tím, zda bylo řádně odůvodněno opatření obecné povahy vydané Magistrátem města Brna dne 14. 10. 2024, kterým byla stanovena přechodná úprava provozu na pozemní komunikaci – místní komunikaci III. tř., ul. Bubeníčkova. Toto opatření omezilo dobu vyhrazeného parkování na dobu 7-19 hod. a z dodatkové tabulky vypustilo vyhrazení pro invalidní pracovníky a klienty společností sídlících na v návrhu uvedené nemovitosti.

Navrhovatel (obchodní společnost, která má sídlo a kancelář na místě dotčeném napadeným opatřením) namítal, v důsledku napadeného opatření může nastat situace, kdy zaměstnanec či klient navrhovatelky nebude mít možnost před budovou zaparkovat. Přitom sám jednatel navrhovatelky je invalidní osobou, stejně jako někteří klienti navrhovatelky.

Odůvodnění opatření nebylo dostatečné

Soud opatření zrušil a k věci uvedl, že napadené opatření sice neumožňuje přezkoumat důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se odpůrce řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů:

„Soud musí navrhovatelce přisvědčit v tom, že z odůvodnění OOP je sice v nejobecnější rovině zřejmý důvod stanovení dopravního značení (tj. že k úpravě došlo v souvislosti s vydáním nařízení statutárního města Brna č. 20/2024, kterým se mění nařízení statutárního města Brna č. 9/2019, kterým se vymezují oblasti statutárního města Brna, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k stání silničních motorových vozidel za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, ve znění pozdějších nařízení), není však konkrétně a přesvědčivě vysvětlena potřeba takové úpravy, tedy zejména stanovení časového rozmezí vyhrazeného parkovacího stání v čase 7-19 hod. Není nijak vysvětleno, z jakého důvodu došlo ke změně oproti přecházejícímu stavu, kdy parkovací stání bylo vyhrazeno na časové rozmezí 0-24 hod.

V situaci, kdy napadeným OOP došlo k takto zásadní změně v časové úpravě vyhrazeného parkovacího stání, tedy měl odpůrce odůvodnit, proč k této změně došlo. V nařízení statutárního města Brna č. 20/2024, resp. č. 9/2019, na které odpůrce odkazuje, přitom k vyhrazeným parkovacím stáním není nic uvedeno. …“

Opatření se projeví při rozhodování o žádostech o zřízení vyhrazeného parkování

Odpůrce se bránil, že napadené opatření je pouze podkladem a k reálnému zřizování vyhrazeného parkování dochází až v následném správním řízení na základě podané žádosti. Soud ale zdůraznil, že pokud je opatření podkladem pro  toto  rozhodování, stále zde bude v něm obsažené omezení parkovacího stání v čase  7-19 hod. Navrhovatelka tak nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny, než napadnout podkladové opatření.

Soud pak ještě doplnil, že napadené opatření „neobsahuje žádné konkrétní zhodnocení, proč odpůrce přistoupil ke stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci v jiném časovém rozsahu než v minulosti. Ani skutečnost, že zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích výslovně nevymezuje, v jakých případech by měl vlastník komunikace udělit se zřízením parkovacího místa souhlas, proto na vyhrazené parkovací stání není nárok, není důvodem pro to, aby odpůrce rezignoval na dostatečné odůvodnění.“

Podle rozsudku Krajského soudu v  Brně č.j. 73 A 8/2025-34 ze  dne 12. 1. 2026.

Více našich textů ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu  na pozemních komunikacích najdete zde.