Jedním typem záměrů, které mívají značný vliv na pohodu bydlení (kvalitu prostředí) vlastníků sousedních nemovitostí, jsou průmyslové a skladovací haly. Ty své okolí zatěžují zejm. hlukem, ale také dalšími imisemi (prach, vibrace, vibrace apod.) z pojíždějících nákladních aut, mohou vzhledem ke svým rozměrům zhoršovat pohledy (na místo výhledu na zeleň je zde nově výhled na obří plechovou „krabici“), problém může způsobovat také nedostatečně propracované řešení odtoku srážkových vod.

Před časem jsme převzali zastoupení obce, která nesouhlasila s tím, aby v lokalitě, kde by obec v novém územním plánu ráda viděla jinou výstavbu, vznikla další průmyslová hala. V řízení před stavebním úřadem jsme podali námitky a následně také odvolání, kterému krajský úřad vyhověl a územní rozhodnutí zrušil. Některé části argumentace krajského úřadu vybíráme.

Stanovisko odboru životního prostředí v oblasti vodního hospodářství bylo zrušeno

Stavební úřad cituje stanovisko OŽP, který na  základě našeho  odvolání přezkoumal předchozí stanovisko dotčeného orgánu a  s naší  argumentací se ztotožnil: „Podle § 5 odst. 3 vodního zákona je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na stavby akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Jak vyplývá z předložené dokumentace, budou srážkové vody ze střechy objektu SO 201, části střechy z objektu SO 204 a zpevněné plochy SO 210 odváděny do nové retenční a odpařovací nádrže o objemu 300 m3.  …

K žádosti o koordinované závazné stanovisko však nebylo doloženo vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie, na jehož závěry se projektová dokumentace odkazuje, a toto není ani součástí spisu předloženého stavebnímu úřadu. Nad to není v předložené projektové dokumentaci žádným způsobem posouzeno možné ovlivnění odtokových poměrů v lokalitě, a to ve vazbě na množství srážkových vod odváděných do stávajícího otevřeného odvodňovacího příkopu podél ulice Na Borky z již existující skladovací haly a skladovací haly nově navrhované.

Vodoprávní úřad neměl při posouzení předmětného záměru k dispozici veškeré potřebné podklady na základě, kterých by bylo možné jednoznačně vyhodnotit, že odvádění srážkových vod tak, jak je v projektové dokumentaci navrženo, tedy včetně akumulace a řízeného odvádění z retenční nádrže do odvodňovacího příkopu, bez posouzení kumulativních účinků odváděných srážkových vod z haly č. I a navrhované haly č. II, negativně neovlivní odtokové poměry v dané lokalitě. Výhrady odvolatele vůči stavebníkem navrženému způsobu likvidace srážkových vod a neposouzení kumulativního vlivu srážkových vod odváděných z haly č. I a haly č. II do otevřeného odvodňovacího příkopu, a s tím souvisejícím možným ohrožením bezpečnosti osob a majetku se tak jeví oprávněnými“. Tímto považuje odbor ŽPZ KÚ vodoprávní odvolací námitku za důvodnou.“

Nedostatky v dokladové části dokumentace

Stavební úřad dále uvedl, že „v souvislosti s předloženými podklady však zjistil určitý nedostatek. Podle ust. § 94l odst. 2 písm. e) stavebního zákona má stavebník k žádosti o vydání společného povolení připojit PD pro vydání společného povolení, zpracovanou dle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 499/2006 Sb, která obsahuje části A průvodní zprávu, B souhrnnou technickou zprávu, C situační výkresy, D dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a K dokladovou část. Některé údaje v předložené PD nemohou být nejasné či navzájem rozporné.

Odvolací orgán zjistil, že v části B souhrnné technické zprávy, bod B.1, písm. e) výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod. je uveden inženýrskogeologický průzkum – č. zak 21.0301.123Z95, zpracovatel SG Geotechnika, říjen 2021 se svými závěry z tohoto IG průzkumu, přičemž tento posudek není doložen v dokladové části, stejně jako hydrogeologický průzkum, který je podkladem pro předmětnou stavbu a měl by být zpracován osobou s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie pro posouzení odtokových poměrů v lokalitě, a to ve vazbě na množství navrhovaného množství dešťových vod z navrhované stavby a množství dešťových vod odváděných z již existující skladovací haly a skladovací haly navrhované do stávajícího otevřeného odvodňovacího příkopu podél ulice Na Borky.

Dále v bodě h) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území jsou volnou formou zhodnoceny odtokové poměry a likvidace dešťových vod, přičemž zde by měly být uvedeny závěry z hydrogeologického posudku osobou s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie, jelikož tento byl pro předmětnou stavbu zpracován, jak je uvedeno v části B souhrnné technické zprávy, bodě B.1 písm. e). Rovněž v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení pro stavební objekt SO 211 Kanalizace dešťová areálová a OLK je v technické zprávě je zhodnoceno, že zasakování dešťových vod na pozemku investora je vyloučeno, což vychází z hydrogeologického posudku, přičemž tento posudek nebyl doložen do dokladové části.“

Neurčitost části dokumentace

Odvolací orgán měl výhrady rovněž „k předložené PD, především k části SO 201 Skladová hala, a to v rámci založení základové konstrukce – piloty. Popis pilotového založení je jen orientační. Chybí podrobnější popis průměru pilot, hloubky založení, v jakých osových vzdálenostech jsou založeny a z výkresu řezu D.11.12 pro stavební objekt SO 201 vyplývá, že piloty jsou plošně zpevněné ŽB deskou tl. 170 mm, ale v souhrnné technické zprávě o ŽB desce není žádná zmínka. Zároveň je uváděno, že na základě inženýrskogeologického průzkumu byly provedeny vrty, dle kterých bude hladina podzemní vody ovlivňovat výstavbu.

Vzhledem k tomu, že nebyl doložen inženýrskogeologický průzkum a hydrogeologický posudek, nelze pak posoudit, zda toto navržené založení základové konstrukce splňuje všechny požadavky, které vyplývají z těchto posudků od osob s odbornou způsobilostí. Přestože rozsah a obsah dokumentace může být přizpůsoben druhu a významu stavby, dokumentace musí být vždy zpracována v určité přiměřené kvalitě a v takovém rozsahu, aby představovala dostatečný podklad pro posouzení záměru žadatele.

Předložené výkresy tak měly znázorňovat konkrétní navržené řešení v návaznosti na doložené doklady. Z hlediska obsahu ostatních částí PD je odvolací orgán toho názoru, že je dostatečná.“

Závěr

Krajský úřad dospěl k závěru, že stavební úřad prvního stupně „měl postupovat dle ust. § 94l odst. 6 stavebního zákona, kde je uvedeno, že pokud žádost o vydání společného povolení neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší. Povinnost tohoto postupu plyne stavebnímu úřadu rovněž z ust. § 45 odst. 2 správního řádu. Stavební úřad se však výše uvedenými ustanoveními stavebního zákona ani správního řádu neřídil a s nedostatečnými podklady se spokojil, čímž postupoval v rozporu s ust. § 3 správního řádu, v němž je zakotvena povinnost správních orgánů postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“

Zdůrazňujeme, že za úspěchem našeho odvolání bylo zejm. to, že klient se nás obrátil včas, tedy ještě v době, kdy bylo možné nastudovat celou věc a zpracovat námitky proti záměru. Věc byla řešena ještě podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Podle rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 14. 4. 2025, č.j. MSK 128253/2024.

Více našich textů k povolování výstavby najdete zde.