Nejvyšší správní soud vydal další rozsudek, ze kterého vyplývá návod pro obce, jak zdůvodnit vybrané řešení v územním plánu (věc se ale přímo územního plánu netýkala). Závěry, ke kterými soudci dospěli, by si skutečně měli vzít k srdci jak projektanti, tak pořizovatelé. Kvalitní odůvodnění územně plánovací dokumentace je totiž klíčem pro to, aby obec uspěla v případném soudním sporu.

Odůvodnění je opravdu důležité

NSS řekl: „Stěžovateli lze sice přisvědčit, že se snižující se měrou dotčení veřejného zájmu na ochraně zvláště chráněných druhů klesá význam jednoznačného doložení a kvantifikace předpokládaného příspěvku záměru k ochraně veřejných zájmů uvedených v § 56 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny, avšak neznamená to, že by takové veřejné zájmy bylo možné dovozovat jen na základě pouhé slepé důvěry v tvrzení žadatele.

Pokud stěžovatel či krajský úřad jasně identifikují veřejné zájmy, které mají být záměrem uspokojeny, a je nepochybné, že za stávajícího stavu (či v brzkém výhledu) je potřebné je řešit, pak lze přijmout i rozumně pravděpodobný předpoklad, že záměr k řešení existujícího problému přinejmenším přispěje, aniž by bylo vždy nutné zpracovávat nákladné odborné studie. Intenzita a příčiny existujícího problému v podobě ohrožujícího dopravního zatížení také může být natolik evidentní a známá, že postačí namísto dopravních a hlukových studií vyjít např. z běžných listinných důkazů, jako jsou vyjádření dotčených orgánů, popis situace územně samosprávným celkem v odůvodnění územně plánovací dokumentace, důvěryhodné mediální výstupy apod.

 I v takovém případě je však povinností orgánů ochrany přírody, obzvláště jsou-li konfrontovány s odpovídajícími námitkami, aby východiska pro svou skutkovou úvahu o prokázání veřejného zájmu, jemuž má ochrana zvláště chráněných druhů ustoupit, označily. V opačném případě je jejich rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, třebaže počet dotčených zvláště chráněných druhů není vysoký a intenzita tohoto dotčení je spíše nízká (nikoliv však nulová). Shora popsaný test proporcionality zásahu do zájmu na ochraně zvláště chráněných druhů totiž bez identifikace protichůdných veřejných zájmů a jejich alespoň rámcové kvantifikace nelze provést.“

Podle rozsudku NSS čj. 6 As 355/2023 – 41 ze dne 28. 5. 2025.

Rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu k věcem týkajícím se územního plánování sledujeme prakticky na denní bázi. Naše další články o judikatuře NSS najdete zde.