V připomínkovém řízení je návrh nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „ZOZE“), který přináší mimořádně kontroverzní změny ve způsobu plánování a umisťování větrných a solárních výroben elektřiny.  Ty se totiž budou moci realizovat prakticky kdekoliv bez ohledu na ochranu zvířat, rostlin nebo cenných přírodních oblastí. Výstavbě OZE bude do budoucna velmi obtížné zabránit, a to jak ze strany obcí, tak i občanů nebo jejich spolků.

Územní plánování a OZE

Podle ZOZE je třeba výstavbu obnovitelných zdrojů (s odkazem na požadavky práva EU) maximálně usnadnit, a to už na úrovni nástrojů územního plánování. V Politice územního rozvoje se proto budou vymezovat tzv. nezbytné oblasti. V těchto nezbytných oblastech pak dojde na nižších úrovních územního plánování k vymezení oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „oblasti pro OZE“). Tyto oblasti pro OZE se nebudou smět nacházet pouze v hrstce lokalit, které má vymezit vláda svým nařízením (jeho návrh ještě neexistuje).

Oblasti pro OZE budou klasicky vymezovat jednotlivé druhy územně plánovací dokumentace a logicky proto bude platit princip závaznosti nadřazené dokumentace pro tu nižší. Obce se tedy nebudou moci rozhodnout, zda oblast pro OZE chtějí nebo ne, bude-li obsažena v zásadách územního rozvoje. Dokonce i zpřesnění oblasti pro OZE bude možné jen se souhlasem krajského úřadu vydaným v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu.

Zákon sice stanoví, že přednostně se oblasti pro OZE mají nacházet na místech, kde nebudou přírodě tolik škodit jako jsou umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov, dopravní infrastruktura a její blízké okolí, parkoviště, zemědělské podniky, skládky, průmyslové areály, doly, umělé vodní útvary, případně městské čistírny odpadních vod, a dále znehodnocená půda, kterou nelze využívat pro zemědělství, nicméně je to v podstatě jen doporučení. Nijak nebrání třeba tomu, aby se větrníky nedostaly do ptačích oblastí nebo CHKO a jejích ochranných pásem.

Speciální územní opatření pro OZE

Územně plánovací dokumentace nebude jediným aktem, který bude plánování ploch pro OZE řešit. Bude se vydávat ještě územní opatření o podmínkách pro oblast pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „opatření“). Opatření se zpravidla bude vydávat spolu s pořízením územně plánovací dokumentace, která bude vymezovat oblasti, méně často samostatně.

Pro opatření vydané k zásadám územního rozvoje opět platí, že je závazné pro opatření vydané k územnímu plánu.

Pořizovatelem územního opatření bude pořizovatel územně plánovací dokumentace, kterou se vymezuje nebo byla vymezena oblast pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Územní opatření má schvalovat a vydávat schvalující orgán příslušný k vydání územně plánovací dokumentace, kterou se vymezuje nebo byla vymezena oblast pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. V rámci procesu pořízení opatření se budou vyjadřovat i dotčené orgány.

OZE a plánovací smlouvy

Obce by měly trvat na tom, aby subjekty, které hodlají realizovat záměr OZE, platily za skutečné zásahy do životního prostředí a do života a zdraví lidí v rámci klíčové zásady práva životního prostředí „investor platí“. Proto by v územních plánech měly ve smyslu § 81 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon podmiňovat realizaci OZE uzavřením veřejnoprávní smlouvy a investory rozhodně nijak nešetřit, „neprodávat“ svoje území a občany lacino a nenechat si pověsit bulíky na nos. Ostatně ZOZE dokonce v některých situacích uzavření plánovací smlouvy přímo nařizuje (jde-li o záměry OZE mimo oblasti pro OZE).

OZE a stávající územní plány

ZOZE obsahuje i přechodná ustanovení, důležité pro obce a spolky je, že plocha nebo koridor určená pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů vymezená v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se bude považovat za oblast pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie ode dne vydání územního opatření podle ZOZE se všemi důsledky (bude-li splněny podmínky ZOZE).

OZE a soudní přezkum

Jak moc státu na záměrech OZE záleží (a jak těžké bude se domoci ochrany práv) ukazuje i řešení soudního přezkumu. ZOZE totiž říká, že o žalobě proti rozhodnutí o povolení záměru OZE soud musí rozhodnout ve lhůtě 90 dnů. To dokonce platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě. Nejvyššímu správnímu soudu se to nepochybně dvakrát zamlouvat nebude.

OZE a zbytečná EIA

ZOZE se snaží tvářit, že bude docházet k jakémusi hodnocení vlivů OZE na životní prostředí, s velkou pravděpodobností ale půjde o pouhou nefunkční formalitu. Podobně zbytečné budou i opatřením stanovené podmínky a zmírňující patření (z těch lze navíc povolit výjimku). Proč si to myslíme?

Vycházíme jednak ze špatných zkušeností s fungováním SEA a EIA procesů a jednak ze samotného textu ZOZE. Návrh zákona dokonce umožňuje, aby záměry OZE vůbec nebyly v rámci EIA posouzeny, i když by posouzeny být jinak měly. Předtím, než příslušný orgán udělí výjimku z povinnosti provést EIA, musí záměr posoudit. Zaměří se přitom na to, zda je vysoce pravděpodobné, že záměr OZE povede k významným nepředvídaným nepříznivým vlivům na životní prostředí s ohledem na ekologickou citlivost geografické oblasti, v nichž se nachází.

Pokud zjistí, že ano a že tyto problémy už nebyly zjištěny při pořizování územního opatření a nelze je vyloučit dodatečnými podmínkami a zmírňujícími opatřeními, měly by se obrátit (není-li sám současně i tímto orgánem) na příslušný úřad k posuzování vlivů na životní prostředí, na orgán ochrany přírody kvůli dopadům na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a na orgán ochrany veřejného zdraví (zpravidla krajské hygienické stanice). Pak příslušný orgán rozhodne, zda se bude nebo nebude záměr OZE posuzovat v rámci procesu EIA. Pokud to nestihne ve stanovených, poměrně šibeničních, lhůtách (30 nebo 45 dní od podání bezvadné žádosti o jednotné environmentální stanovisko), má se za to, že se nic posuzovat nebude.

OZE a ochrana ptáků (a životního prostředí vůbec)

Velmi krutá jsou ustanovení vyjadřující lhostejnost zákonodárce k ochraně přírody a krajiny (jde o záměry OZE umisťované mimo oblasti pro OZE). V takovém případě příslušný orgán posoudí, zda záměr naplňuje podmínky a zmírňující opatření vyplývající z posouzení vlivů záměru na životní prostředí, nebo, nepodléhá-li záměr OZE posouzení vlivů záměru na životní prostředí, z hodnocení podle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Dále pak posoudí, zda tyto podmínky a zmírňující opatření zajistí, že nebude docházet k vyrušování, zraňování nebo úhynu volně žijících ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin nebo k ničení jejich biotopů v míře, která by mohla vést k významnému poškození nebo zničení místních populací ptáků a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

ZOZE to skutečně formuluje takto – jako by překážkou umístění OZE měl být až fakt, že provoz větrníků povede k VÝZNAMNÉMU poškození nebo snad dokonce až ZNIČENÍ populací ptáků, jiných zvláště  chráněných zvířat nebo populací rostlin… Tak absurdnímu přístupu se snad už ani nedá říkat ochrana životního prostředí.

Více našich článků k problematice výroben OZE najdete zde.