Vláda se opět pokouší zasáhnout do práva na samosprávu. Tentokrát snahou prohlásit výhradní ložiska štěrkopísků za ložiska strategického významu. Pro dotčené obce je to signál, že by měly „držet pusu a krok“, neboť se to děje z důležitého veřejného zájmu. My si myslíme, že to není pravda a že by se samosprávy naopak výrazným negativním dopadům těžby měly aktivně bránit. Důvody pro to mají více než dobré – těžba štěrkopísků ohrožuje spodní vody, což je v době klimatických změn a sucha rozhodně špatně.
Vedle toho zvyšuje dopravní zátěž území, hluk a znečištění ovzduší. Občané dotčených obcí opravu nemusí uvedené snášet bez toho, aby se k tomu mohli vyjádřit nebo obdržet alespoň adekvátní kompenzace.
Ložisko strategického významu podle návrhu nařízení vlády
Podle návrhu nařízení vlády mají být výhradní ložiska štěrkopísků do budoucna považována za tzv. ložiska strategického významu.
Zákon č. 44/19988 Sb., horní zákon říká v § 6a, že takovým ložiskem je ložisko kritických nerostů, které má mimořádný význam pro zajištění surovinové nebo energetické bezpečnosti státu nebo pro uskutečnění staveb podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Už z toho je jasné, že „boj“ proti strategickému ložisku nebude procházka růžovou zahradou, ale poměrně náročná disciplína. Na urychlení výstavby je jednou veřejný zájem a tečka. Je to mnohdy boj s větrnými mlýny (podobný snaze rozumně regulovat obnovitelné zdroje v územních plánech s ohledem na jiné veřejné zájmy, kdy se „boj s větrnými mlýny“ stává doslova realitou).
To, že to nebudou mít dotčené obce lehké, dovozujeme i z důvodové zprávy k nařízení. Vláda totiž říká, že důvodem pro stanovení výhradních ložisek štěrkopísku ložisky strategického významu je zejména to, že „z hlediska budoucího vývoje lze očekávat alarmující nedostatek kameniva, neboť zásoby některých ložisek jsou časově krátkodobě omezené. V krátké budoucnosti, v případě pískoven v horizontu 5 až 10 let, bude na území ČR docházet na jednotlivých těžených ložiskách k dotěžení dostupných zásob štěrkopísku, a tudíž k riziku nenaplňování hospodářských potřeb státu… Na základě celkových bilancí je nutno zajistit zásobování surovinami i pro jiné standardní či strategické stavby, např. bydlení a energetika. Otvírka nových ložisek je jedinou možností k dosažení dostatečného množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost. Je tedy nezbytné, jako nástroj prevence dostupnosti surovin, využití institutu ložiska strategického významu, kdy vláda svým nařízením určí ložiska nezbytná pro zajištění surovin pro klíčové strategické stavby.“
Voda by měla mít přednost
Potřeba štěrkopísku pro výstavbu silnic, dostavbu dalších bloků dukovanské jaderné elektrárny nebo k vyřešení bytové krize je v podstatě zaklínadlem, proti kterému se jen těžko hledají argumenty. Jedinou skutečnou „zbraň“ představuje pro obce podle našeho názoru nedostatek pitné vody, který je holým faktem. Voda je přitom rozhodně důležitější než nová dálnice (jejichž výstavba je poněkud nelogická, když se má naopak doprava kvůli změnám klimatu omezovat a na benzín či naftu budou občané muset mít povolenky) nebo další a další developerské rezidenční projekty, které jsou kvůli ceně tak jako tak pro většinu lidí nedostupné.
Dobývací prostor ložisek strategického významu
Před samotnou těžbou kritického nerostu, zde štěrkopísku, je třeba stanovit dobývací prostor. Speciální pravidla pro stanovení dobývacího prostoru strategického nerostu jsou obsažena v § 28b horního zákona. Stanovení dobývacího prostoru předchází proces EIA, kterého je třeba se účastnit, neboť tam může obec alespoň vznést své připomínky (i když je téměř jistě nikdo nevyslyší).
Soudy jsou na obce přísné, ale smysl to má
Když se proti vymezení dobývacího prostoru bránil třeba Terezín, Krajský soud v Ústí nad Labem jej hrubě odbyl. Nejvyšší správní soud ale rozsudek zrušil a řekl: „Stěžovatel namítá, že se námitkami negativních vlivů záměru, růstu dopravního zatížení a ovlivnění spodních vod odmítly správní orgány zabývat již nyní. Obvodní báňský úřad se ve svém rozhodnutí vlivem záměru na životní prostředí zabýval a konstatoval, že stanovením záměru nemůže dojít k negativním stavům popisovaným stěžovatelem, dále odkázal na odborné závěry (přílohy dokumentace EIA, které jsou součástí příloh k návrhu na stanovení dobývacího prostoru), vyjádření a stanoviska příslušných dotčených orgánů a také na závazné stanovisko EIA. Zároveň zrekapituloval závěry vyplývající z dokumentace EIA a závazného stanoviska EIA, ze kterého převzal podmínky pro jednotlivé fáze realizace záměru…
Žalovaný však na odvolací námitky stěžovatele (negativní vlivy záměru, růst dopravního zatížení a vliv záměru na spodní vody) reagoval pouze stroze, když uvedl, že tyto hypotetické negativní vlivy záměru souvisejí až se samotnou těžbou, a odkázal proto stěžovatele na řízení o povolení hornické činnosti. Tento závěr žalovaného není správný. Žalovaný chybně odkázal stěžovatele s jeho námitkami do řízení o povolení hornické činnosti, ačkoliv bylo jeho povinností posoudit stěžovatelovy námitky ve vztahu k možným dopadům do životního prostředí a jeho složek, a to v souladu s již uvedenými zásadami obezřetnosti a prevence…
Ve smyslu výše uvedených zásad obezřetnosti a prevence není v nyní projednávané věci správný závěr žalovaného, že stěžovatelovy námitky spadají až do řízení o povolení hornické činnosti. Ačkoliv skutečně není předmětem řízení o stanovení dobývacího prostoru posuzovat vlivy související až se samotnou těžební činností, je nutné zohlednit již nyní její možné negativní vlivy na složky životního prostředí, a to proto, že stanovení dobývacího prostoru je, jak již výše zdejší soud uvedl, předpokladem zahájení hornické činnosti…
Žalovaný, a následně i krajský soud, nesprávně dospěl k závěru, že namítané negativní vlivy záměru postačí posoudit až v řízení o povolení hornické činnosti. V dalším řízení proto žalovaný posoudí potenciální negativní vlivy spojené se stanovením dobývacího prostoru, a zejména přitom zohlední i zásady obezřetnosti a prevence.“ (Rozsudek NSS ze dne 13. 2. 2025, čj. 9 As 176/2023 – 65)
Zákaz nebo omezení těžby v územních plánech
Pokud je na území obce ložisko strategického významu, je to značný limit z hlediska územního plánu. Omezit těžbu skrze územní plán je totiž prakticky nemožné. Obec se může v územním plánu ale pokusit nastavit nějaká ochranná opatření jako je izolační zeleň a podobně.
Smlouva s těžaři o kompenzacích
Jednoznačně ale platí, že by se samosprávy měly proti vymezení dobývacího prostoru nejen aktivně bránit a účastnit se všech řízení, ale také by měly tvrdě vyjednávat s těžaři a nenechat se odbýt. Smlouva o kompenzaci negativních vlivů by jednoduše měla být samozřejmostí. Ve smlouvě je rovněž možné vyjednat realizaci ochranných opatření (trasy nákladních vozidel, izolační zeleň atd.)
V naší advokátní kanceláři vám rádi pomůžeme jak s účastí v řízeních, tak s uzavřením smlouvy ohledně řešení dopadů těžby.