Kdyby na dnes již značně mainstreamový (a tím pádem z našeho pohledu dosti nudný, kde jsou časy, kdy se fanoušci neotřelé hudby scházeli na Černé louce) festival Colours of Ostrava nezavítal náš komunistický prezident, ani bychom nevěděli, že už proběhl. Zajímavější než Pavel poslouchající muzikanty z celého světa je pro nás návštěvní řád festivalu, který nastavuje pro spotřebitele (účastníky) podmínky, za kterých se na severní Moravě smí poskakovat s kelímkem piva v ruce před jednotlivými pódii. V bodu 2.1. je zakázána platba hotovostí. Je to legální nebo by měl být organizátor potrestán? A jak?

Jak organizátoři Colours omezili hotovost

Konkrétně se v návštěvním řádu dočteme: „Festival Colours of Ostrava 2023 je bezhotovostním festivalem (tzv. cashless festival) a není možné uvnitř areálu platit jinak než prostřednictvím platebních prostředků umožňujících bezhotovostní platby. Provozovatel zajišťuje, aby všechna prodejní místa v rámci areálu festivalu přijímala výhradně bezhotovostní platby.“ Zaplatiti za předražené pití a jídlo bylo možno jak vlastní kartou, tak předplacenou kartou za 1000,- nebo za 2000,- Kč).

Jistě můžete tvrdit, že tím, že lidé na Coulorsy jeli, souhlasili s nastavenými podmínkami. My si to nemyslíme. Obchodníci by si neměli určovat pravidla, která jdou nad rámec právních předpisů nebo jsou dokonce s nimi v přímém rozporu a tlačit na slabší stranu spotřebitele), aby podmínky buď akceptovala nebo nechala být a akce se neúčastnila. Je samozřejmě otázkou, zda v některých situacích není neumožnění platby v hotovosti účelné (třeba na osamocených benzínkách, kde zbytečně dochází k přepadením obsluhy, což by se teoreticky mohlo stát i na festivalu), ale jde o výjimečné případy. Tuto jejich výjimečnost by navíc neměl posuzovat sám obchodník, ale podmínky musí nastavit legislativa.

České právní předpisy a hotovost

V této části článku nebudeme zbytečně nosit sovy do Athén opisováním právních předpisů, ale nahlédneme do materiálu České národní banky nazvaného „K povinnosti akceptace hotovosti obchodníky“. V něm se mj. uvádí: „Obecně platí, že obchodníci v České republice platby tuzemskou korunovou hotovostí odmítat nemohou. Podle ustanovení § 16 odst. 1 ZČNB jsou platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Shora citované ustanovení § 16 odst. 1 ZČNB pak doplňuje § 5 odst. 1 ZOBM, jenž stanoví, že každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout.“

Následuje výčet situací, kdy k odmítnutí může dojít, ale ani jedna na Colours nedopadá. Obchodník má také v některých  případech povinnost odmítnout hotovost, a to tehdy, když by šlo o částku vyšší než 270.000,-, což asi na festivalu nikdo z účastníků hradit nemusel.

ČNB tedy uzavírá, že obchodník je vždy povinen umožnit zákazníkovi platbu v hotovosti při úhradě kupní ceny, nejedná-li se o výše uvedené případy. Dále pracovníci ČNB dodávají: „Dohled nad peněžním oběhem náleží do působnosti ČNB, která na základě ustanovení § 44 odst. 1 písm. f) ZČNB vykonává dohled též nad činností osob, u kterých tak stanoví jiný právní předpis. Tímto jiným právním předpisem se v daném případě rozumí ZOBM, který v § 24 odst. 1 stanovuje, že ČNB vykonává dohled nad dodržováním tohoto zákona a přímo použitelných předpisů EU, na které tento zákon navazuje. ZOBM sice nestanoví za nepřijímání hotovosti žádné sankce, takové jednání však může za určitých okolností naplnit znaky skutkové podstaty ohrožování oběhu tuzemských peněz podle § 239 odst. 2 písm. a) TrestZ. Obchodník za porušení zákona odpovídá též soukromoprávně. Pokud zákazníkovi takovým jednáním vznikne újma, může ji na obchodníkovi vymáhat soudně.“

Materiál je doplněn o „disclaimer“: Tato odpověď vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor. Ano, s tím rozhodně souhlasím. Nelíbí se nám nastínění řešení situace skrze trestní zákoník, to je prakticky vždycky špatně s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, ale chápeme, že pro úplnost je nutno i tuto cestu zmínit.

Názory lidí z ČNB na hotovost

Když jsme hledali podklady pro tento text, narazili jsme na zajímavé vystoupení Oldřicha Dědka, člena bankoví rady ČNB v Poslanecké sněmovně: „Česká národní banka zaznamenává v současnosti trend, kdy rostoucí obliba bezhotovostních metod placení vede řadu subjektů (nedávno i jednu pojišťovnu) k odmítající akceptovat při placení hotovost či k zatěžování platby v hotovosti dodatečnými náklady. Toto chování ČNB jako instituce odpovědná za dohled nad peněžním oběhem považuje za odporující platné právní úpravě. Zákon o oběhu bankovek a mincí (zkráceně ZOBAM) ve svém § 5, odst. 1 říká, že „každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout“.

Touto výjimkou je např. situace, kdy obchodníci a občané nemusí akceptovat např. více než 50 mincí v rámci jedné platby… V čem ČNB vidí zásadní problém? Na jedné straně odmítání tuzemské hotovosti bez zákonného důvodu představuje porušení zákonných povinností, zakotvených v ZOBAM. Současně ale takovéto nezákonné jednání dle stávající právní úpravy není přestupkem, nelze ho tedy sankcionovat. Pouze by bylo přestupkem, pokud by se ho dopouštěla úvěrová instituce provádějící pokladní operace. V takovém případě ČNB může udělit pokutu do výše jednoho milionu Kč. Žádné rozhodnutí v takové věci však ČNB doposud nevydala.

Dohledová praxe ČNB je tudíž taková, že dozví-li se v rámci výkonu dohledu (to může být při vlastní dohledové činnosti nebo na základě podnětů jiných úřadů či stížností veřejnosti), že ze strany některého subjektu došlo k neoprávněnému odmítnutí tuzemské hotovosti, stížnost prověří a je-li oprávněná, písemně je daný subjekt na tuto skutečnost upozorněn a vyzván k ukončení nezákonného jednání. Nic více dělat nemůžeme, neboť zákonodárce za toto porušení zákona nestanovil žádnou sankci.“

Ostatně k zahození není ani tato prezentace.

Snaha o novelu zákona

Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, který stanovuje obchodníkům povinnost přijímat hotovost by měl podle názoru některých (třeba Iuridicum Remedium) projít novelizací tak, aby sankcionoval obchodníky za odmítání hotovosti. V dubnu 2021 tuto snahu posvětila Rada vlády pro lidská práva, ale nepodařilo se nám dohledat, že by se stalo cokoliv další ho a že by skutečně měl být zákon novelizován.

V usnesení Rady vlády se uvádí: „Praxe odmítání přijímání hotovosti neodůvodněně nutí zákazníky využívat služby, které by nepotřebovali (vedení bankovních účtů, vydávání platebních karet), a za které přitom musí často platit, a to jak penězi, tak i osobními údaji, jejichž zpracování je s placením kartami nezbytně spojeno.

Nucené využívání bezhotovostních plateb tak může vést k nepřímé diskriminaci skupin osob, které ve zvýšené míře nevyužívají bezhotovostní způsoby placení, případně ani nemají bankovní účty (jedná se zejména o seniory), čímž může dojít k porušení zákazu diskriminace zakotveného v čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v § 1 odst. 1 písm. j) ve spojení s ustanovením § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona, který zapovídá diskriminaci v oblasti přístupu ke zboží a službám mimo jiné i z důvodu věku. Vedle toho může vést odmítání hotovosti rovněž k zásahu do práva na soukromí či ochranu osobních údajů (čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), protože zpracování osobních údajů je obvykle – na rozdíl od hotovosti – nezbytnou součástí bezhotovostních plateb.

Povinnost přijímat hotovost má vedle ochrany práv jednotlivců i svůj celospolečenský význam, ať už jde například o rezistence vůči hackerským útokům nebo o přínos při překonání výpadků bezhotovostních platebních systémů. Mezi výhody hotovosti patří jednoduchost použití (obchod je ihned uzavřen včetně vypořádání, je anonymní, hotovostí jsou schopny zaplatit všechny skupiny obyvatel) nebo obezřetnost při použití hotovosti (nemůžeme utratit více hotovosti, než máme v peněžence). Hotovost má nezastupitelnou roli při zvládání krizových situací vyvolaných nedostupností bezhotovostních plateb.“

Novelizace zákona (ale bez informace o tom, o co by mělo jít), je zařazena do legislativních prací vlády na letošní rok. Uvidíme, jak to bude pokračovat, ale vzhledem k tomu, že vláda řeší jiné „priority“, hotovosti moc velkou naději nedáváme. Je (zase) jen na lidech, jestli se rozhodnou praxi obchodníků akceptovat nebo ne.

Závěr – braňte se, nebo se s tím smiřte (hlavně nebrblejte)

Je evidentní, že všichni účastníci Coulours of Ostrava nezákonný požadavek organizátora akceptovali a lze tedy skoro říci, že se na takovém postupu účastníci tohoto právního vztahu dohodli. Přesto by podle našeho názoru bylo ideální, kdyby se našel někdo, kdo by do sporu s organizátory šel, neboť bychom takové rozšiřování pravomocí kdejaké osoby soukromého práva neměli v našich životech akceptovat. Vede to vždy jen ke špatným výsledkům a omezení svobody. Pokud by se někdo bránit chtěl, měl by se jako dotčený subjekt obrátit na ČNB, aby provedla nad Coloursy dozor, nebo se případně bránit jako spotřebitel.