Nejvyšší správní soud se dnes zabýval jednou reklamou z doby covidu. Tenkrát jeden podnikatel uváděl, že jeho probiotické krekry a dýňová semínka podporují imunitní systém a tím pomáhají bojovat proti virům (ve zkratce). Státní potravinářská inspekce mu za to dala pokutu a tvrdila, že jde dokonce nejen o zdravotní, ale o lékařské tvrzení, což je ještě větší prohřešek, nesplňuje-li takové tvrzení všechny zákonné požadavky. Úkolem soudců bylo rozlousknout, o jakéže tvrzení vlastně šlo.
Kdyby na dnes již značně mainstreamový (a tím pádem z našeho pohledu dosti nudný, kde jsou časy, kdy se fanoušci neotřelé hudby scházeli na Černé louce) festival Colours of Ostrava nezavítal náš komunistický prezident, ani bychom nevěděli, že už proběhl. Zajímavější než Pavel poslouchající muzikanty z celého světa je pro nás návštěvní řád festivalu, který nastavuje pro spotřebitele (účastníky) podmínky, za kterých se na severní Moravě smí poskakovat s kelímkem piva v ruce před jednotlivými pódii. V bodu 2.1. je zakázána platba hotovostí. Je to legální nebo by měl být organizátor potrestán? A jak?
Prakticky každá korporace dnes veřejně (a opakovaně) deklaruje, že činí vše pro to, aby dosáhla klimatické neutrality nebo aby byla její činnost vůči klimatu a životnímu prostředí co nejméně zraňující. Tato tvrzení jsou ale mnohdy na míle vzdálená od pravdy a víc než co jiného připomínají nekalou praktiku označovanou jako greenwashing, česky „lakování na zeleno“. Vzhledem k tomu, že korporace začínají po klientech vyžadovat, aby se chovali klimaticky odpovědně, chtějí-li využívat jejich služeb, je nutné si na ně posvítit a ověřit, zda samy plní to, co chtějí po druhých, nebo jen kážou vodu, ale pijí víno.