Podnikatelé by se měli začít obávat nové etapy spotřebitelských sporů, protože se začala projednávat novela zákona o ochraně spotřebitelů a občanského zákoníku, která zavádí přísná pravidla pro tzv. environmentální tvrzení. Do propadliště dějiny by proto měla zamířit všechna prohlášení o tom, že výrobky nebo služby jsou klimaticky neutrální nebo že vůbec, ale vůbec neškodí životnímu prostředí. Zkrátka a jednoduše – doufejme, že novela zamezí lakování skutečnosti nazeleno.
Včera rozhodoval Vrchní soud v Praze o tom, jestli spolky mohou žalovat velké korporace za greenwashing. Soudci neměli pochybnosti o tom, že ano a že i ze současné právní úpravy plyne, že greenwashing je nekalou obchodní praktikou. Díky naší práci je tak na světě první významné rozhodnutí, díky kterému se mohou spotřebitelé bránit proti snaze podnikatelů lakovat svoji činnost na zeleno.
Nejvyšší správní soud se dnes zabýval jednou reklamou z doby covidu. Tenkrát jeden podnikatel uváděl, že jeho probiotické krekry a dýňová semínka podporují imunitní systém a tím pomáhají bojovat proti virům (ve zkratce). Státní potravinářská inspekce mu za to dala pokutu a tvrdila, že jde dokonce nejen o zdravotní, ale o lékařské tvrzení, což je ještě větší prohřešek, nesplňuje-li takové tvrzení všechny zákonné požadavky. Úkolem soudců bylo rozlousknout, o jakéže tvrzení vlastně šlo.
Krajský soud ve Stuttgartu řešil zajímavou kauzu týkající se reklamy spojené s environmentálními tvrzeními. Řekl, že marketing zaměřený na životní prostředí se musí posuzovat podobně přísně jako reklama na zdravotní prostředky, neboť v tak citlivé oblasti, jako je ochrana přírody anebo změny klimatu nesmí docházet ke klamání veřejnosti (spotřebitelů).
Lakování společností na zeleno falešnými environmentálními tvrzeními je bohužel realitou. Podnikatelé se tváří, že jim na životním prostředí záleží a že negativní dopady změn klimatu berou vážně, ale ve skutečnosti mnohdy pouze hodně mluví, aby nalákali spotřebitele, jimž na planetě záleží, ale o to méně konají. Na tento fakt upozorňuje i OSN (konkrétně UN Climate Change).
Měli jsme tu čest napsat článek pro Soukromé právo o návrhu nové směrnice EU o tzv. environmentálních tvrzeních. Považujeme nově se rozvíjející oblast za mimořádně zajímavou s velkým potenciálem chránit spotřebitele před nepravdivým greenwashingem na jedné straně a na druhé pak pomáhat podnikatelům uvádět o jejich činnosti jen to, co z hlediska životního prostředí dává skutečně smysl. Jsme jednoduše vděčni, že jsme právními průkopníky právě tady.
To, že se ze změny klimatu stalo společenské téma, jde ruku v ruce s tím, že se firmy snaží klientům a zákazníkům nabízet služby, které nepoškozují životní prostředí nebo alespoň tvrdí, že činí kroky, které negativní následky podnikání mírní. Stává se ale, že tvrzení o uhlíkové stopě společnosti občas přehánějí, čímž mohou klamat spotřebitele, kterým ochrana životního prostředí leží na srdci a podle toho činí svá nákupní rozhodnutí. Aby se této špatné praxi zamezilo, připravuje se na úrovni EU nová směrnice, která se týká tzv. environmentálních tvrzení, lidově řečeno bude tento nový předpis brojit proti nekalým praktikám některých společností – greenwashingu. Již dnes ale podle našeho názoru české spotřebitelské právo […]
V březnu 2023 vypustila EU do světa návrh tzv. greenwashingové směrnice, která má chránit spotřebitele před nekalými praktikami mnoha společností – nepravdivými environmentálními tvrzeními o tom, jak firma jedná odpovědně a ekologii má na prvním místě při svém rozhodování. Ve skutečnosti se podnikatelský subjekt o životní prostředí vůbec nezajímá a jen se snaží nalákat na své výrobky a služby ty občany, kterým na rozdíl od něj není osud naší planety lhostejný.
Kdyby na dnes již značně mainstreamový (a tím pádem z našeho pohledu dosti nudný, kde jsou časy, kdy se fanoušci neotřelé hudby scházeli na Černé louce) festival Colours of Ostrava nezavítal náš komunistický prezident, ani bychom nevěděli, že už proběhl. Zajímavější než Pavel poslouchající muzikanty z celého světa je pro nás návštěvní řád festivalu, který nastavuje pro spotřebitele (účastníky) podmínky, za kterých se na severní Moravě smí poskakovat s kelímkem piva v ruce před jednotlivými pódii. V bodu 2.1. je zakázána platba hotovostí. Je to legální nebo by měl být organizátor potrestán? A jak?
„Novou potravinou je částečně odtučněný prášek získávaný z celého Acheta domesticus (cvrčka domácího) po řadě kroků zahrnujících 24hodinovou dobu, kdy hmyzu nepřijímá potravu, aby se zbavil obsahu střev, usmrcení hmyzu zmrazením, mytí, tepelné zpracování, sušení, extrakci oleje (mechanické lisování) a mletí.“