Nejvyšší správní soud se dnes zabýval jednou reklamou z doby covidu. Tenkrát jeden podnikatel uváděl, že jeho probiotické krekry a dýňová semínka podporují imunitní systém a tím pomáhají bojovat proti virům (ve zkratce). Státní potravinářská inspekce mu za to dala pokutu a tvrdila, že jde dokonce nejen o zdravotní, ale o lékařské tvrzení, což je ještě větší prohřešek, nesplňuje-li takové tvrzení všechny zákonné požadavky. Úkolem soudců bylo rozlousknout, o jakéže tvrzení vlastně šlo.

NSS: podstatný je celkový kontext daného sdělení

NSS řekl, že označení určitého sdělení jako léčebného tvrzení nezávisí na jednom konkrétním prvku posuzovaného sdělení, ale na jeho celkovém kontextu. Klíčové tedy je, zda dané sdělení ve spotřebiteli vyvolává dojem, že určitá potravina má určité vlastnosti ve vztahu k léčbě nemoci nebo zabránění jejího vypuknutí: „Podle NSS tedy otázka, zda sporné tvrzení popisuje účinky potraviny, nebo naopak jen jedné z jejích složek, není pro odlišení zdravotních a léčebných tvrzení relevantní. Onu dělicí linii mezi zdravotními a léčebnými tvrzeními proto musí představovat samotný účinek, který sporné tvrzení potravině (a to i skrze popis jednotlivých složek) připisuje.“

Dále NSS řekl: „Podle NSS je však třeba na obě sdělení v blogovém příspěvku nahlížet jiným způsobem. Sporná tvrzení je třeba chápat tak, že potravinám připisují schopnost působit proti virům či bakteriím jako některým z typických původců nemocí. A takovou, resp. takto formulovanou vlastnost je podle NSS nutné považovat za léčebný účinek… Jak již NSS uvedl výše, pro posouzení, zda je sporné tvrzení léčebným tvrzením, je rozhodný celkový dojem na straně spotřebitele (bod [18]). Sporné tvrzení tedy nemusí výslovně uvádět, že potravina dokáže např. vyléčit nějakou nemoc…

Stačí, že z celkového kontextu sdělení spotřebitel získá dojem, že potravina tyto léčebné účinky v praxi má… NSS již ve vztahu k zákazu léčebných tvrzení upřesnil, že léčebné tvrzení nemusí označovat nějakou konkrétní nemoc… Stejně tak již NSS připustil, že léčebné tvrzení nemusí přímo popisovat léčebný účinek (tj. zabránění, předcházení či vyléčení nemoci). Sporné tvrzení lze označit za léčebné tvrzení např. již na základě použití slova ‚medicinální‘ nebo dokonce slova ‚koronavirus‘… Pokud tedy sporné tvrzení uvádí nebo naznačuje, že určitá potravina působí, bojuje, pomáhá nebo čistě „je“ proti virům či bakteriím, průměrný spotřebitel si z takového tvrzení vezme, že daná potravina má léčebné účinky.“

Pojem korona jako léčebné tvrzení

Zajímavé je, že soudci ještě judikovali: „Dále se NSS zabýval otázkou, jak posoudit použití hashtagu #korona doba v úvodu blogového příspěvku. Městský soud vyhodnotil, že jeho použití v úvodu příspěvku nemohlo automaticky vést k označení sporných tvrzení jako léčebných. V porovnání s více návodným spojením #koronatip, které žalobkyně použila na svém Facebooku, byl výraz #korona doba obecnější… V nynější věci však žalobkyně spornými tvrzeními propagovala své výrobky během první vlny pandemie koronaviru, tedy ve skutečně mimořádném období. A především, prezentaci svých výrobků s tímto obdobím výslovně spojila. K těmto skutečnostem ale NSS nutně musí přihlédnout při hodnocení sporných tvrzení.

NSS již v jiné podobné věci z první vlny pandemie zdůraznil význam právě tohoto období. Dne 11. 3. 2020 totiž Světová zdravotnická organizace označila epidemii koronaviru SARS-CoV-2 za globální pandemii a hned den poté vláda České republiky vyhlásila kvůli šíření viru nouzový stav. NSS k tomu též uvedl, že ‚v době, kdy se koronavirus masivně šířil po celém světě, aniž by o něm nebo o ochraně před ním byly dostatečné informace, vyhledávali spotřebitelé ze strachu z nákazy jakékoli prostředky ochrany‘…NSS v tomto kontextu dovodil, že již samotné slovo ‚koronavirus‘ bylo v dané době spojeno s bezprostředním ohrožením zdraví a života.

O působení koronaviru navíc existovalo jen málo objektivních informací dokonce i ze strany zdravotnických a lékařských autorit. NSS k tomuto krizovému období dodal, že ‚Posuzované jednání a jeho vliv na chování spotřebitele je proto třeba hodnotit tehdejší optikou. To, co se ze současných hledisek a při současném stavu poznání této nemoci může jevit jako přehnaná obava o vlastní život a zdraví či dokonce hysterie, je s ohledem na tehdejší situaci pochopitelným jednáním spotřebitele‘… Ve výsledku NSS uznal, že v druhé polovině března 2020 bylo možné za léčebné tvrzení podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011 považovat již uvedení slova „koronavirus“ jako názvu sekce internetového obchodu, ve které podnikatel dále nabízel potraviny, resp. doplňky strav.“

Uvěřitelnost reklamních tvrzení

NSS se zabýval ještě jednou věcí (argumentace je ale zmatená, neboť se NSS snaží zároveň popřít – kvůli covidu – a zachovat svoji předchozí judikaturu, aby věc nemusel předkládat „vyšší instanci“): „Nařízení č. 1169/2011 na vícero místech výslovně zakazuje určité praktiky jen v závislosti na tom, zda mohou v tom či onom konkrétním případě uvést spotřebitele v omyl. V těchto případech nařízení č. 1169/2011 explicitně vyžaduje posouzení, zda určité jednání či opomenutí uvádí spotřebitele v omyl… NSS připomíná, že v rozsudku 5 As 219/2019, Simply You Pharmaceuticals, jsou fakticky vymezeny dvě podmínky pro to, aby léčebné tvrzení nebylo způsobilé ovlivnit spotřebitele (byť jako příklad).

Jednak musí jít o potravinu, kterou spotřebitel bezpečně dokáže odlišit od léčiva, jednak s ní musí být spojeno „neuvěřitelné“ tvrzení, kterým se ‚žádný spotřebitel nemůže nechat zmýlit‘… Tyto podmínky jsou podle NSS kumulativní. Teprve splnění obou podmínek by mělo umožnit obejít zákaz v čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011… Obejít zákaz používání léčebných tvrzení podle NSS nelze jen argumentem, že v dané věci jde o potravinu, kterou spotřebitel umí (třeba i bezpečně) odlišit od léčiva… Proto, když už má z čl. 7 odst. 3 nařízení 1169/2011 existovat nějaká nová výjimka (navíc vytvořená judikaturou vnitrostátního soudu), pro použití závěrů rozsudku 5 As 219/2019, Simply You Pharmaceuticals, musí být naplněny obě výše uvedené podmínky.“

Jak to tedy dle NSS bylo se zázračnými krekry a semínky léčícími covid: „Městský soud nicméně posoudil jen první výše uvedenou podmínku, tedy zda je spotřebitel schopen bezpečně rozeznat krekry a dýňová semínka od léčiv. Dovodil, že ano (srov. bod 59 napadeného rozsudku). S tímto závěrem se dá pochopitelně jen těžko nesouhlasit. Podstatnější je ale druhá výše uvedená podmínka ohledně „neuvěřitelnosti“ léčebného tvrzení, jejímuž posouzení se městský soud vyhnul. Sporná sdělení ohledně krekrů a dýňových semínek, která výše NSS označil za léčebná tvrzení podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011, se ale nijak nevymykají tomu, co by spotřebitel mohl od léčebného tvrzení (byť zakázaného) očekávat. Žalobkyně o dýňových semínkách neuvedla nic neuvěřitelného. A totéž platí o tvrzení o probiotických krekrech… NSS tedy shrnuje, že SZPI správně posoudila všechna tvrzení uvedená v blogovém příspěvku žalobkyně jako tzv. léčebná tvrzení.“

Ano, podle NSS jsou spotřebitelé naprostí hlupáci věřící v kouzelné fazole…

Pro úplnost dodáváme, že pokuta za to, že podnikatel napsal o krekrech a semínkách byla vysoká – původně 500.000, posléze snížená na 440.000. Jak to bude dál, se ještě uvidí. Úřad o pokutě znovu rozhoduje.

Lékařské tvrzení jako klimatické tvrzení?

Zajímavé jistě bude, jak bude soud na základě výše uvedeného přistupovat k tzv. klimatickým tvrzením (greenwashingu). V mnohém totiž lze sdělení o přínosu podnikatele pro snižování množství CO2 a záchranu planety přirovnat právě k posuzovaným zdravotním a lékařským tvrzením.

Více o problematice zde.

Konkrétní posouzení vybraných tvrzení:

  1. „Podle NSS v případě probiotických krekrů není rozhodné, že nadpis bodu 1 blogového příspěvku „1. Probiotické krekry – střevní linie proti virům“ mezi pojmenování potraviny a výraz odkazující na léčebné účinky staví slovní spojení „střevní linie“. Ten podle NSS nenese žádný (lékařský či jiný) význam, který by spotřebitele mohl odvést od závěru, že díky probiotickým krekrům budou schopni se ubránit virům, resp. virovému onemocnění. Nadto se problematické spojení objevuje již v nadpisu části blogového příspěvku o probiotických krekrech – i když zbytek blogového příspěvku hovoří v souvislosti s probiotickými krekry jen o podpoře trávicího systému, nelze od použití spojení „proti virům“ v nadpisu odhlédnout.
  2. Také v případě dýňových semínek obsahuje nadpis příslušné části blogového příspěvku výraz, který odkazuje na léčebné účinky dýňových semínek: „3. Dýňová semínka – zinek proti virům“. Zde je podle NSS situace podobná nadpisu části blogového příspěvku ohledně probiotických krekrů. Jak již NSS vysvětlil v části III. A., spojení účinku se složkou potraviny nevylučuje označení sporného tvrzení za léčebné tvrzení, není tedy podstatné, že mezi název potraviny a účinek ještě žalobkyně vložila název složky (zinku). Jinak řečeno, spotřebitel si z nadpisu odnese (byť skrze jednu z jejich složek), že mu dýňová semínka pomohou proti virům, resp. virovým chorobám.
  3. Tento dojem z nadpisu bodu 3 blogového příspěvku podle NSS doplňuje další tvrzení, že zinek v dýňových semínkách „pomáhá tělu bojovat s bakteriemi a viry“. Byť městský soud odkázal na schválené zdravotní tvrzení, že zinek „přispívá ke správnému fungování imunitního systému“, sporné tvrzení podle NSS dosah schváleného zdravotního tvrzení nejen překračuje, ale významem se posouvá k léčebnému tvrzení.“

 

Podle rozsudku NSS čj. 10 As 136/2023 – 38  ze dne 2. 2. 2024, dostupné na www.nssoud.cz

Věnujeme se také problematice klimatických tvrzení.