Nikdo není rád, když obdrží takovouto výzvu: „Tímto Vás ve smyslu § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vyzýváme k vrácení části dotace ve výši XXX Kč. Lhůta pro vrácení finančních prostředků činí 10 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Finanční prostředky zašlete na bankovní účet YYY.“

Jedná se o reálnou výzvu, která byla adresována jednomu našemu klientovi. Co to znamená, jaké jsou možnosti obrany a jak můžou obce, města i další příjemci dotací postupovat, si ukážeme v tomto článku.

Co je to výzva k vrácení dotace?

Výzva k vrácení dotace je v případě dotací z prostředků územních samospráv zakotvena v § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále také jen „malá rozpočtová pravidla“). Příslušná část tohoto ustanovení zní následovně:

„Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotace nebo její části není pro příjemce dotace závazná. Poskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, zda příjemce dotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu.“

Výzva k vrácení dotace nepřichází „z čista jasna“, i když to tak někdy příjemci vnímají. Je důsledkem toho, jak poskytovatel dotace vyhodnotil provedenou veřejnoprávní kontrolu, která byla završena sepsáním protokolu o kontrole. Už z toho je možné vyčíst konkrétní výtky poskytovatele v souvislosti s předmětnou dotací a postupem příjemce. Nedostatky by pak měly být shrnuty také v samotné výzvě.

Jak postupovat po obdržení výzvy k vrácení dotace?

Zásadní je z výše citovaného ustanovení § 22 odst. 6 malých rozpočtových pravidel toto: „V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátí dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně.“ Příjemce se totiž může rozhodnout reagovat v zásadě trojím způsobem (1) výzvě zcela vyhovět a požadovanou částku poskytovateli ve stanovené lhůtě vrátit; (2) výzvě vyhovět z části a poskytovateli zaslat část požadovaného plnění; (3) výzvě vůbec nevyhovět nebo ji ignorovat.

Vrácení požadované dotace nebo její části má dvojí efekt. Na jednu stranu to znamená, že věc je uzavřena (v případě ad (1) zcela, v případě ad (2) v dané části) a protože nedošlo k porušení rozpočtové kázně, nevede se další řízení podle daňového řádu, nestanoví se už žádný odvod za porušení rozpočtové kázně ani penále. Na druhou stranu ale příjemce ztrácí možnost jakýmkoliv způsobem pochybení, která jsou mu vytýkána, rozporovat. Vrácení dotace na základě výzvy je nepovinné, ale definitivní.

Rozhodně nelze doporučit výzvu ignorovat. Lze jen doporučit, aby již v souvislosti s probíhající veřejnoprávní kontrolou ze strany poskytovatele příjemce (ať již jde o samosprávu nebo jiný subjekt) průběžně vyhodnocoval namítaná pochybení a svoje šance uhájit, že k žádnému pochybení nedošlo (případné námitky by navíc měly být uplatněny již postupem podle § 13 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole). Výzva k vrácení dotace je pak důležitým milníkem, který příjemci dává možno uznat zcela nebo v určitém rozsahu svoji chybu, vrátit určitou část dotace a vyhnout se dalším nepříjemnostem.

K tomu, jak po obdržení výzvy k vrácení dotace postupovat, neexistuje žádný jednoduchý návod. Někdy je na místě výzvě (částečně) vyhovět, jindy bude lépe prostředky nevracet a bránit se řízení o porušení rozpočtové kázně. Sám příjemce musí zhodnotit, na kolik si stojí za tím, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo. Pomoci samozřejmě může daňový poradce nebo advokát (které je ale ideální zapojit již v okamžiku zahájení kontroly).

Lhůta k vrácení části dotace by (pokud se nejedná o nějaké marginální částky) neměla být stanovena na 10 dnů. Pokud by se tak stalo, doporučujeme obrátit se na poskytovatele a požádat okamžitě o její prodloužení.

Je možné se proti výzvě k vrácení dotace bránit?

Stručná odpověď zní tak, že proti samotné výzvě se bránit nelze. Výzva k vrácení dotace (ať již jde o dotaci z obecních či krajských rozpočtů nebo rozpočtu státního) není rozhodnutím, proti kterému by bylo možné podat odvolání. To potvrdil NSS v rozsudku č.j. 5 Afs 219/2016 – 29 ze dne 12. ledna 2017, kde judikoval:

„Městský soud proto dospěl ke správnému závěru, že v případě výzvy, která byla stěžovateli dle § 14f odst. 3 rozpočtových pravidel zaslána, „nedošlo k naplnění formálních, ani materiálních definičních znaků rozhodnutí, neboť výzvou žalovaný nerozhodoval o právech a povinnostech žalobce, ani mu práva či povinnosti závazně neurčoval. Žalobci nebyla výzvou autoritativně uložena povinnost vrátit konkrétně specifikovanou část dotace; byl pouze neformálně vyzván k jejímu vrácení.““

Ve stejném rozhodnutí pak NSS potvrdil i závěr Městského soudu v Praze, že se v případě výzvy k vrácení dotace nejedná ani o tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci, proti kterému by bylo možné podat zásahovou žalobu podle § 82 an soudního řádu správního. Poukázal přitom rozsudek NSS v rozsudku ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005 – 65, kde bylo řečeno následující:

„přípis správního orgánu určité osobě, který obsahuje sdělení o stavu určitých věcí nebo určitého řízení, přímo nevynutitelnou výzvu, aby něco učinila, a informaci o případných negativních důsledcích, které tuto osobu za určitých zákonem předvídaných podmínek mohou postihnout, ještě nelze považovat za zkrácení subjektivních práv této osoby, jakkoli samozřejmě takovou osobu mohou znejistět v náhledu na její právní pozici a vyvolat v ní pocit jistého ohrožení“

Proti samotné výzvě k vrácení dotace se nelze bránit. Pokud jí ale není zcela vyhověno, zahájí se řízení o porušení rozpočtové kázně a v něm je možné uplatňovat práva účastníka řízení. Platební výměr je rozhodnutím, proti kterému je možné podat odvolání, prostředky právní ochrany tak existují.

Závěr

Výzva k vrácení dotace není rozhodnutím správního orgánu ani jiným zásahem. Příjemce jí nemusí vyhovět, neměl by ji ale ignorovat. To, zda výzvě vyhovět a v jakém rozsahu by mělo vycházet z pečlivého zhodnocení situace, zejména pak výsledků předchozí veřejnoprávní kontroly. Pokud příjemce určité pochybení nerozporuje, může být výhodné část dotace vrátit a ušetřit si další problémy. Na druhou stranu mnohdy se příjemce s některými pochybeními nebo stanovenou sankcí neztotožní a raději se bude bránit v řízení podle daňového řádu. Proti rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně je možné podat odvolání a v případě neúspěchu pak rozhodnutí Ministerstva financí napadat správní žalobou. O tom ale zase až jindy.

Více našich textů k problematice dotací najdete zde.