Nejvyšší správní soud řešil zajímavou otázku. Konkrétně šlo o to, jestli obec může podat zásahovou žalobu, kterou by se domáhala zahájení řízení o změně či zrušení dobývacího prostoru z moci úřední.
Práva obce jsou dotčena
NSS konstatoval: „Aniž by nyní Nejvyšší správní soud věcně hodnotil obsah žaloby, z výše uvedeného je zřejmé, že tvrzení stěžovatelky o dotčení jejích práv nejsou zjevně a nepochybně nemyslitelná. Stěžovatelka může disponovat právem chránit příznivé životní prostředí svých obyvatel, přičemž se domáhá zahájení řízení, jehož účastníkem by se následně ex lege stala a které se právě životního prostředí dotýká. Ačkoli mohou být její tvrzení obecná, lze z nich odvodit vztah mezi ochranou příznivého životního prostředí, stěžovatelčinými veřejnými subjektivními právy a řízením o změně či zrušení dobývacích prostor.“
Obce, které jsou dotčené vymezeným dobývacím prostorem a chtěly by situaci řešit, mají možnost to díky rozsudku Nejvyššího správního soudu zkusit a žádat, aby bylo zahájeno řízení o zrušení tohoto dobývacího prostoru nebo o jeho změně.
Podle rozsudku NSS ze dne 16. 10. 2025, čj. 1 As 114/2025 – 60.
Psali jsme také o návrhu nařízení vlády, které má výhradní ložiska štěrkopísků do budoucna považovat za ložiska strategického významu.