Podnikatelé by se měli začít obávat nové etapy spotřebitelských sporů, protože se začala projednávat novela zákona o ochraně spotřebitelů a občanského zákoníku, která zavádí přísná pravidla pro tzv. environmentální tvrzení. Do propadliště dějiny by proto měla zamířit všechna prohlášení o tom, že výrobky nebo služby jsou klimaticky neutrální nebo že vůbec, ale vůbec neškodí životnímu prostředí. Zkrátka a jednoduše – doufejme, že novela zamezí lakování skutečnosti nazeleno.
Environmentální tvrzení
Do zákona č. 34/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a do občanského zákoníku mají přibýt nové paragrafy, které do českého právního řádu implementují požadavky evropských směrnic. Zavede se několik nových pojmů, zejména bude definováno tzv. environmentální tvrzení. Uvádění nepravdivých klimatických nebo environmentálních tvrzení bude považováno za klamání spotřebitele. Obchodníci také nebudou smět svoje výrobky bez splnění řady podmínek označovat různými zelenými logy.
V důvodové zprávě se mj. uvádí: „Otázka udržitelnosti je pro mnoho spotřebitelů stále důležitější a podle průzkumů Komise by spotřebitelé rádi svým odpovědným přístupem snížili negativní dopady na životní prostředí, ať už spojené s koupí výrobků s delší dobou životnosti nebo výrobků s nižší energetickou spotřebou nebo ekologicky šetrnou výrobou aj. Mnohé společnosti jsou si tohoto trendu vědomy, a proto se na trhu objevila řada environmentálních tvrzeních, které však nejsou vždy podloženy a mohou tak spotřebitele klamat a ovlivňovat jejich rozhodnutí o koupi, které by jinak neučinili…
Druhou praktikou, která bude nově zakázána za všech okolností, je uvádění nepodloženého obecného environmentálního tvrzení. Takovým obecným tvrzením může být tvrzení spočívající v prezentování výrobku jako „zelený“, „šetrný k životnímu prostředí“, „biologicky rozložitelný“, „ekologicky šetrný“ nebo „šetrný ke klimatu“. Dovolená jsou pouze taková tvrzení, která je možná prokázat prostřednictvím tzv. uznaného vynikajícího environmentálního profilu, například ekoznačkou EU, nebo ekoznačkou „ekologicky šetrný výrobek“ nebo „ekologicky šetrná služba“ či dalšími značkami v souladu s nařízením 66/2010 nebo normou EN ISO 14024 , typ I.“
Zákaz tzv. kompenzací skleníkových plynů
V důvodové zprávě se dále dočteme: „Tvrzení o nulovém, neutrálním nebo pozitivním dopadu na životní prostředí založené na kompenzaci skleníkových plynů může spotřebitele uvádět v omyl, že toto tvrzení se týká samotného produktu nebo činnosti podnikatele. Proto tvrzení typu „klimaticky neutrální“, „uhlíkově pozitivní“, „bez dopadu na klima“, „vykompenzované z hlediska klimatu“ a jiná podobná environmentální tvrzení jsou zakázána za všech okolností, pokud jsou tato tvrzení založena pouze na emisích skleníkových plynů. Taková tvrzení by byla povolena pouze tehdy, pokud by tyto dopady byly prokázány ve vztahu k samotným produktům nebo činnosti podnikatele.“
To je pro řadu podnikatelů nemilá zpráva, neboť na výrobcích s oblibou uvádí, že jejich produkty jsou klimaticky neutrální, protože jejich uhlíkovou stopu vykompenzovali výsadbou stromů třeba v Jižní Americe. Naštěstí už nebude možné podobné věty na výrobky psát, aniž by byly splněny další požadavky.
Naše zkušenost: spor se společností Lidl o Stikeez
Jako první advokátní kancelář v ČR jsme zastupovali ekologický spolek ve sporu o nepravdivá environmentální tvrzení. Šlo o poměrně složitou věc, kdy obchodní řetězec Lidl tvrdil, že jedná velmi environmentálně a klimaticky odpovědně, ale současně nabízel ke každému nákupu v určité nízké hodnotě plastovou hračku Stikeez. V tomto sporu jsme částečně uspěli, neboť odvolací soud uznal, že se ekologické spolky mohou žalobami proti nekalým (nepravdivým) environmentálním tvrzením bránit.
Více informací o sporu najdete v tomto článku: Vrchní soud: greenwashing je klamavou reklamou a spotřebitelé se mohou bránit.
Věříme, že spotřebitelé a jejich organizace budou proti nekalým environmentálním tvrzením a zbytečnému klamání spotřebitelů nadále aktivně vystupovat. Rádi jim s tím pomůžeme.
Naše další texty věnované problematice greenwashingu a právní obraně proti němu naleznete zde.
O greenwashingu jsme psali i pro časopis Soukromé právo, a to v čísle 12/2023: „Ochrana spotřebitelů před klamavými enviromentálními tvrzeními“ a 1/2025: „Soud dal spolkům příležitost žalovat korporace kvůli greenwashingu“