V souvislosti s novou výstavbou v obci dochází k situacím, kdy investor vybuduje také doprovodnou infrastrukturu (komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, kanalizační či vodovodní řad), následně chce danou infrastrukturu převést na obec. Má obec povinnost ji převzít?

Otázka vlastnictví infrastruktury a účelné a hospodárné využívání obecního majetku

S účinností od 1. 1. 2014 se český právní řád navrátil k zásadě, že stavba je součástí pozemku. Pokud tedy infrastrukturu vybuduje investor na pozemku, jehož je vlastníkem, stává se infrastruktura automaticky součástí pozemku. V případě, že investor není vlastníkem pozemku, náleží mu právo stavby.[1]

Právní úprava obecně neomezuje vlastnictví infrastruktury a pokud ji investor vybuduje, je také jejím vlastníkem (respektive je nadále vlastníkem pozemku, jehož součástí se daná stavba stala).[2] Obec tedy nemá povinnost převzít vybudovanou infrastrukturu do svého vlastnictví, a to ani bezúplatně.

Při zodpovězení otázky, zda by obec měla určitou infrastrukturu převzít do svého vlastnictví, je potřeba se zabývat otázkou, na kolik je to vhodné a potřebné pro výkon působnosti obce (podle § 2 odst. 2 zákona o obcích obec reprezentuje a chrání veřejný zájem a pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů). Vedle toho je ovšem zapotřebí zvažovat také finanční dopady daného kroku na majetek obce, neboť obec má povinnost svůj majetek chránit a využívat jej účelně a hospodárně (§ 38 zákona o obcích).

Konkrétně pak lze konstatovat, že zpravidla nebude na místě, aby obec přebírala například komunikace a další plochy sloužící pouze jednomu vlastníkovi (přístupové chodníčky k vybudovaným domům, sjezdy k nemovitostem, kontejnerová stání vybudovaná v souvislosti s výstavbou objektu apod.). Vždy ovšem záleží na zvážení konkrétní situace.

Smlouva s investorem, pravidla pro přijetí infrastruktury do majetku obce

V řadě případů je na místě, aby obce převzala vlastnictví infrastruktury, kterou investor vybudoval. Je však vhodné, aby v co nejdřívější fázi existovala dohoda mezí obcí a investorem o podmínkách převodu vlastnictví k příslušným nemovitostem.

Jako ideální lze doporučit řešení, kdy obce schválí obecně závazná pravidla pro přijetí infrastruktury do majetku obce, přičemž tato pravidla vymezují obsah a náležitosti nabídky, kterou by měl investor učinit v případě, že chce, aby jím budovaná infrastruktura byla přijata obcí.

Obec tak může vyžadovat, aby taková nabídka obsahovala např.

  • Projektovou dokumentaci;
  • Odhad nákladů a plán financování;
  • Doklady o právním vztahu k nemovitosti;
  • Dohody se správci a vlastníky navazujících infrastruktur;
  • Plán údržby (včetně zeleně), apod.
  • Přehled termínů záruk

Pro různé typy infrastruktury pak lze doporučit vyžadování dalších specifických podkladů, další informace a doklady by pak měly být předány před tím, než obec infrastrukturu skutečně převezme. Poměrně podrobná pravidla pro přijetí nové infrastruktury vydalo například Statutární město Hradec Králové.

Závěr

Lze tak uzavřít, že obec nemá obecně povinnost infrastrukturu převzít a vždy je potřeba zvažovat, na kolik je to v zájmu obce, jaké s tím budou spojeny náklady a pečlivě smluvně ošetřit, jak se na těchto nákladech například bude podílet investor.

Přitom bez toho, aby obec měla jasnou představu, jaké náklady budou s provozem a údržbou infrastruktury spojeny, nemůže odsouhlasit podmínky jejího převzetí, aniž by porušila závazek účelného a hospodárného využití obecního majetku (kterému odpovídá také požadavek jednání s péčí řádného hospodáře pro členy zastupitelstva a rady).

Určitě pak nemá obec povinnost převzít infrastrukturu, která je nefunkční nebo má vady. Takový postup je obhajitelný jen ve zcela výjimečných případech (například pokud je infrastruktura pro obec skutečně důležitá a hrozí, že například v důsledku vstupu investora do insolvence by mohlo dojít k tomu, že se infrastruktura dostane do vlastnictví třetích osob, což zkomplikuje pozdější převzetí infrastruktury obcí).

 

Poznámky:

[1] Pokud by se v některém případě jednalo o účelovou komunikaci, je vhodné poznamenat, že ta nemusí být vždy stavbou, tedy výsledkem stavební činnosti, může se jednat také například jen o vyježděné koleje. To ale zpravidla nebude mít relevanci v kontextu tohoto příspěvku.

[2] Existují výjimky, například vlastníkem místní komunikace je ze zákona obec, což ovšem znamená, že pokud je vlastníkem jiná osoba než obec, nejde o místní komunikaci, ale maximálně o účelovou komunikaci.