Stále dokola se objevují stížnosti obcí a měst nebo jejich občanů na výdejní boxy, které překáží ve veřejné prostoru a hyzdí ho. Ačkoliv se boxy nastrkané doslova kdekoliv mnohým nelíbí, z ne zcela pochopitelných důvodů starostky a starostové přijali bez znatelného odporu argumentačně naprosto nepodložené tvrzení ministerstva pro místní rozvoj, že s boxy nejde nic dělat a že si je zkrátka musí nechat líbit.

Přitom to není pravda. I když boxům nelze upřít značný přínos, měl by to být právě územní plán, který by určoval, kde můžou stát a kde naopak ne. Vedle toho je právě teď skvělá příležitost doplnit do novelizace stavebního zákona stručnou větu, jež udělá z boxů drobné nebo jednoduché stavby a současné urputné potíže rázem zmizí.

Boxy jsou výrobkem plnícím funkci stavby

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon říká v § 5 odst. 1, že stavbou se rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Pojem výrobek plnící funkci stavby není nikde definován, proto je třeba sáhnout do judikatury.

NSS říká: „„Pokud jde o kategorii výrobků plnících funkci stavby, tento pojem je judikaturou vykládán, jak správně poznamenal i krajský soud, jako „výrobek, který plní takovou funkci, jakou obvykle plní stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006. Nejpodstatnějším charakteristickým znakem výrobku plnícího funkci stavby ve smyslu stavebního zákona je to, že se jedná o výrobek umístěný na určitém konkrétním místě trvale nebo dlouhodobě. Takovým výrobkem může být např. i silniční vozidlo…

V odůvodnění citovaného rozsudku pak městský soud uvedl, že „[n]ový stavební zákon č. 183/2006 Sb. zavedl do právního řádu zcela nový pojem „výrobek plnící funkci stavby“, aniž by však tento pojem definoval nebo jej nějak blíže vymezoval. Jde o novou kategorii stavebního zákona odlišnou od staveb, terénních úprav a zařízení. Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řečeno nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továrním způsobem.“  (Rozsudek NSS, čj. 4 As 78/2016 – 26 ze dne 4. 5. 2016)

Z toho je zjevné, že boxy jsou jednoduše výrobkem plnícím funkci stavby – výdejny balíků jako je pošta nebo různé večerky či trafiky, kde si můžete balíček vyzvednout prakticky stejným způsobem jako z boxu – sdělením kódu z SMS.

Proč MMR urputně tvrdí, že boxy nejsou stavbou?

Když se psaly a novelizovaly stavební zákony, na boxy se jaksi zapomnělo a nebyly zařazeny do výčtu drobných, resp. jednoduchých staveb. Z toho plyne, že podle § 5 odst. 2 písm. d) stavebního zákona by mělo jít o tzv. ostatní stavby, což je, přiznejme si, pro povolování boxů trochu brutální. Nejspíše proto přišlo MMR s divokou metodikou, ve které bez alespoň nepatrného náznaku zdůvodnění svých tvrzení uvádí, že boxy nemohou, ale opravdu za žádnou cenu nemohou být výrobkem plnícím funkci stavby, „protože proto a nepátrejte laskavě po tom“.

Abychom MMR korektně citovali, v metodice se přesně dočtete: „Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 5 odst. 1 stavebního zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výdejní boxy však neplní takovou funkci, jakou obvykle plní stavby ve smyslu § 5 odst.1 stavebního zákona.“

Jedním z dalších argumentů patrně je, že prý nejsou připojeny na elektrickou síť, protože mají fotovoltaickou nabíječku. Aha. Podobné nápady jsou opravdu z říše pohádek pro dospělé, protože mezi drobné stavby podle stavebního zákona patří celá řada záměrů, které se taky nepřipojují na elektřinu. Nebo běžně vídáte elektricky poháněné oplocení, stožár na vlajku nebo seník?

Ostatní drobné stavby

U toho, co všechno jsou podle stavebního zákona drobné stavby, se ještě trochu zdržíme, protože to dobře poukazuje na absurdnost tvrzení, že boxy drobnou (nebo jednoduchou stavbou, když jsou větší nebo je jich hodně vedle sebe) nejsou.

V jiné metodice MMR uvádí příklady drobných staveb:

28 stožárů na vlajky a rozhořčený NSS

U stožárů na vlajky se ještě zdržíme, protože se jimi celkem detailně zabýval NSS. Ten pravil: „V samotném pojmu stožár pro vlajky je z povahy věci přítomna nejen jeho vnější vlastnost (osamělá kolmá stavba do výšky 8 m), ale také účel využití (vyvěšení vlajky, nikoliv umisťování reklamy). To ostatně odpovídá i smyslu právní úpravy, jak ji soud vyložil shora, neboť vynětí stožárů pro vlajky z územního rozhodování sleduje jak hledisko bezpečnosti staveb (proto jde pouze o stožáry do výšky 8 m), tak i kvalitu prostředí, do něhož je stožár umisťován. V případě vyvěšování různého typu vlajek (státních, mezinárodních organizací či znaků územních samosprávných celků atd.) lze bez dalšího předpokládat naplnění veřejného zájmu…

Naproti tomu umisťování reklamy, lhostejno na jakém nosiči, sleduje zájem soukromý,… který může být legitimně omezen jiným konkurujícím veřejným zájmem (například vyloučením tzv. vizuálního smogu, bezpečností účastníků silničního provozu, pokud je reklama umisťována v blízkosti komunikací atd.). Z toho důvodu je nutné trvat na tom, aby zařízení, jehož účelem je nést reklamu, bylo posouzeno hledisky územního a stavebního řízení… Závěr o tom, že skutečným účelem stavby je reklama, podporuje i jeho objektivní provedení. Nejedná se totiž o „solitérní svislé technické zařízení“, které by z povahy věci nepředstavovalo takové narušení okolního prostoru, nýbrž jde o stavbu dvaceti osmi stožárů, o jejichž funkčním a estetickém propojení není pochyb a které tak vytvářejí jeden funkční celek. I toto provedení stavby dokládá, že stavba neměla sloužit jako jednotlivé stožáry nesoucí vlajku, ale jako celek nezanedbatelného množství stožárů, jenž měl spojovat jejich účel využití, tj. reklamní propagaci aktivit osoby zúčastněné na řízení coby stavebníka. Jinak řečeno, nešlo o dvacet osm samostatných „staveb“, nýbrž o stavbu jedinou, a takto je třeba na ni nahlížet.“ (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2021, čj. 1 As 253/2020-73)

Dobře, evidentně stožáry na vlajky představují obrovský zásah do veřejného prostoru a v některých případech ani nemůže jít o drobné stavby. Boxy jsou ale v pohodě a bez jakékoliv regulace umisťovány, kde jejich majitele napadne? Uvedené opravdu postrádá jakoukoliv logiku a jen to dokazuje, že není možné, aby boxy nebyly stavbami podle stavebního zákona.

Novelizujte stavební zákon!

Aktuálně je v Poslanecké sněmovně velká novela stavebního zákona. Tvůrci novely se ale neobtěžovali zajímat o to, co trápí obce, řeší jen zájmy developerů, aby měli svoje podnikání co nejjednodušší. Proto je ani nenapadlo, že by se mezi drobné a jednoduché stavby zařadily i výdejní boxy.

Pokud obce chtějí, aby se zátěže spojené s výdejními boxy zbavily, mají právě teď velkou šanci – musí se obrátit na senátory, aby načetli pozměňovací návrh a boxy mezi drobné a jednoduché stavby zařadili.

Obce by měly boxy zakázat v územních plánech nebo se bránit proti černým stavbám

Dovodili jsme, že se MMR šeredně plete, když tvrdí, že boxy nejsou výrobkem plnícím funkci stavby a že ve skutečnosti jde kvůli zákonodárcům o tzv. ostatní stavby. Z toho plyne, že je možné boxy regulovat bez problémů v územních plánech. Obce by se proto neměly bát a měly by územní plány vydat v takové podobě, jak potřebují.  Je jasné, že se nejspíš někdo bude proti nějakému územnímu plánu bránit (i když kdoví, vlastníci se dost často o svá práva nestarají). Pak se spor dostane k soudu a aspoň bude konečně jasné, kde je pravda. Věříme, že by soudy nesprávný a nepodložený názor MMR nepodpořily.

Vedle toho je nutno počítat s tím, že provozovatelé boxů nebudou chtít územní plán respektovat a budou si dál stavět boxy, kde je napadne.  Pak bude třeba řešit odstranění černé stavby, kdy je nutné počítat s tím, že stavební úřad se bude zdráhat a bude se držet metodiky MMR. To bohužel znamená, že opět dojde na soud. Je to nepříjemná, ale nutná cesta, pokud senátoři nedokážou stavební zákon novelizovat.

V naší advokátní kanceláři rádi pomůžeme obcím s územním plánem i se sporem o černou stavbu výdejního boxu.