Pořizovatele a obce může potěšit zpráva, že se MMR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje konečně vyjádřilo k problému konání společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace v jeden den.

Metodické sdělení „Termín konání společného jednání a veřejného projednání“ je dostupné zde.

Základní shrnutí

Pro ty, kdo neradi studují právní texty, je důležitý tento závěr: „Aby se mohlo společné jednání a veřejné projednání územně plánovací dokumentace konat v jeden den, musí být společné jednání oznámeno později, než je vyvěšena veřejná vyhláška oznamující veřejné projednání. Společné jednání a veřejné projednání územně plánovací dokumentace lze konat v jeden den pouze za předpokladu, kdy veřejná vyhláška, kterou se oznamuje místo a doba konání veřejného projednání, bude vyvěšena např. 1. den lhůty podle § 93 odst. 5 SZ a oznámení o době a místě konání společného jednání bude doručeno 2. až 7. den lhůty podle § 93 odst. 5 SZ.“

Trocha teorie nikoho nezabije

Pokud vás zajímá podrobnější zdůvodnění, můžete číst dál.

Ve sdělení se píše k okamžiku konání společného jednání: „Podle § 94 odst. 1 SZ pořizovatel oznámí místo, dobu konání společného jednání a adresu uložení návrhu územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování jednotlivě dotčeným orgánům a podle typu dokumentace obcím, krajům, krajskému úřadu, ministerstvu či Ministerstvu obrany. Podle § 94 odst. 2 SZ se společné jednání koná nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od oznámení. Oznámení se doručuje jednotlivě do datové schránky. Podání orgánu veřejné moci je považováno za doručené, když je dokument dodán do datové schránky úřadu. Nezáleží na tom, kdy ho úřad otevřel a neuplatní se fikce doručení desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky… Společné jednání se může konat 16. až 30. den ode dne dodání oznámení do datové schránky.“

K okamžiku konání veřejného projednání: „Veřejné projednání se podle § 96 odst. 3 SZ koná nejpozději třicátý den ode dne doručení veřejné vyhlášky, kterou se oznámí místo a doba konání veřejného projednání a místa, kde je možné do návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, nahlédnout. Podle § 25 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou… Zároveň je třeba uplatnit § 172 odst. 3 správního řádu, který se věnuje postupu při přijímání návrhu opatření obecné povahy, a podle kterého dobu a místo konání veřejného projednání správní orgán oznámí na úřední desce nejméně 15 dnů předem…

Zároveň ministerstvo dovozuje, že oznámeno je až doručením veřejné vyhlášky, nikoliv jejím vyvěšením. Od oznámení by měl uběhnout časový úsek 15 dnů, přičemž den doručení veřejné vyhlášky se do této lhůty nezapočítává. Pro konání veřejného projednání je třeba uplatnit rozmezí 16. až 30. den od doručení veřejné vyhlášky oznamující veřejné projednání. Doručení nastává 15. dnem od vyvěšení veřejné vyhlášky. Veřejné projednání se tedy může konat v rozmezí 31. až 45. den od vyvěšení veřejné vyhlášky.“

Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.