Pořizovatelé se stále dostávají kvůli nepromyšlenosti nového stavebního zákona do značně svízelných situací. Jednou z nich je otázka, jestli je nebo není třeba získat k návrhu územního plánu po veřejném projednání vedeném už podle nového stavebního zákona stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování podle § 101 stavebního zákona.
Nedostatky přechodných ustanovení
Tento konkrétní problém nastane v okamžiku, kdy proběhlo společné jednání podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon a podle nového stavebního zákona mělo dojít už jen k veřejnému projednání.
Veřejné projednání podle nového stavebního zákona není určeno pro dotčené orgány, ale pouze pro veřejnost. Platí ale, že i v rámci této fáze pořizování územně plánovací dokumentace je samozřejmě nutno předložit upravený návrh dotčeným orgánům, aby se k němu mohly případně vyjádřit. Nový stavební zákon ale vůbec neřeší, jak to má pořizovatel udělat, když ve veřejném projednání nemají dotčené orgány své místo.
O této situaci a doporučení, jak se v ní zachovat, jsme psali zde.
Když pořizovatel překlene tuhletu potíž a upravený návrh s dotčenými orgány nějak projedná a získá jejich případná stanoviska ke změněným částem, vypořádá je a současně vyhodnotí připomínky a zašle tato vyhodnocení připomínek opět dotčeným orgánům k dalším stanoviskům, vytane před ním další potíž, a tou je § 101 nového stavebního zákona.
§ 101 stavebního zákona a proč je to problém
V tomto ustanovení se říká, že pořizovatel má zaslat návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty nadřízenému orgánu, tedy krajskému úřadu. Tento úřad má na oplátku zaslat pořizovateli stanovisko k návrhu územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.
Jenže toto stanovisko už pořizovatel má ze společného jednání podle § 50 odst. 7 starého stavebního zákona. Musí tedy znovu žádat krajský úřad o totéž nebo to má nechat být? Není to tak jednoduché.
Podklady krajskému úřadu zašlete
Domníváme se, že je třeba odlišit dvě věci. Jednak je to stanovisko k návrhu územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací. To už pořizovatel má.
Současně ale podle § 101 odst. 1 nového stavebního zákona má krajský úřad toto stanovisko vydat na základě výsledků veřejného projednání, resp. v této specifické situaci i na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů vydaných jaksi mimo veřejné projednání. Toto vyhodnocení je novým aspektem věci. Proto se spíše jedná o obdobu postupu podle § 53 odst. 1 starého stavebního zákona.
Jednoznačně na základě uvedeného doporučujeme pořizovatelům, aby všechny podklady podle § 101 odst. 1 nového stavebního zákona krajským úřadům poslaly. Bude pak na krajském úřadu, jestli doplní své původní stanovisko nebo věc nechá být a už se nevyjádří. I bez jeho stanoviska je totiž možné územně plánovací dokumentaci vydat. Jednoznačně však tímto postupem pořizovatelé předejdou tomu, že by došlo k vážné procesní chybě, kvůli které by nakonec byly územní plán nebo jeho změna zrušeny.
Každý pořizovatel i obec si můžou jedině přát, aby už divoké přechodné období bylo konečně za námi a tyto právní „extrabuřty“ se už nemusely řešit.