Některé obce se zuby nehty brání přímé demokracii a v referendech a potažmo v občanech vidí nepřítele. Pak musí nastoupit soudy, které proti vůli obce vyhlásí referendum. Nejinak tomu bylo v případě větrných elektráren v obci Nové Dvory. Jistě nešlo o poslední případ. Naopak lze očekávat, že kvůli mnohdy až nevybíravému tlaku investorů na výstavbu OZE a kvůli legislativě, která OZE téměř absolutně preferuje před jinými veřejnými zájmy, se právě z fotovoltaiky a větrných elektráren stanou předměty mnoha sporů.
Obec referendum vážně nechtěla
Referendum se mělo konat o této otázce: „Požadujete, aby zastupitelstvo obce Nové Dvory zamítlo výstavbu větrných elektráren na katastrálním území obce Nové Dvory?“ Obec byla buď sama fikaná nebo si na pomoc vzala nějakého právního experta a přípravnému výboru vzkázala, že referendum nelze konat, protože se o takové otázce rozhoduje ve zvláštním řízení. Navíc je prý otázka tzv. kapciózní, tedy klamavá, úskočná a předstírající falešné skutečnosti, aby bylo jasno. V neposlední řadě obci vadilo, že výsledek referenda by zavázal zastupitelstvo k určitému způsobu hlasování. To je extra komické, neboť právě k tomu referendum ze své podstaty slouží.
O větrnících se referenda konat mohou
Krajští soudci referendum vyhlásili a řekli, že vyhlášení referenda žádné zákonné překážky, jak tvrdila obec, nebrání: „Procesy podle zvláštních zákonů (např. vydání územního plánu, EIA, stavební povolení apod.), pak posuzování vlivů na životní prostředí a vydání stavebního povolení vůbec nespadají do samostatné působnosti obce a použití uvedeného ustanovení je proto vyloučeno. Otázky výstavby větrných elektráren mohou být též otázkami územního plánování, územní plánování však do samostatné působnosti obce spadá a konání místního referenda ohledně otázek souvisejících s územním plánováním je obecně přípustné.“
Větrné elektrárny občany trápí oprávněně
KS Brno vyslovil zajímavou myšlenku: „Je obecně známou skutečností, že výstavba větrných elektráren v obci představuje dlouhodobou a relativně nákladnou investici, která může také budit určitou kontroverzi. Výstavbou větrné elektrárny vzniká nový prvek v krajině, a ten mohou někteří obyvatelé vnímat jako rušivý. Na druhou stranu jsou s výstavbou větrné elektrárny spojeny i některé nesporné výhody pro obyvatele obce – jde o šetrný zdroj energie, na základě dohody s investorem (výrobcem energie) zpravidla občané obce dosáhnou na nižší ceny za odebíranou energii (oproti tržním cenám) a obec získá dodatečné prostředky do obecního rozpočtu, které je možné využít pro rozvoj obce (např. oprava či vybudování infrastruktury, školky apod.).
Vážení konkurujících si zájmů probíhá za současné právní úpravy na počátku v politické rovině na úrovni obce. Za této situace je zcela legitimní, aby se k dané problematice vyjádřili občané obce prostředky přímé demokracie. Výsledkem této „prvotní fáze“ je politické rozhodnutí obce o tom, zda bude výstavbu větrné elektrárny na území obce podporovat a s investorem spolupracovat, či nikoliv. Ani nesouhlas obce nemusí nutně znamenat, že větrná elektrárna na jejím území postavena nebude. S ohledem na různé právní prostředky, kterými může obec výstavbě bránit nebo přinejmenším investorovi, obrazně řečeno, „házet klacky pod nohy“, je však za současné právní úpravy pravděpodobné, že v případě nesouhlasu obce investor od svého záměru upustí nebo jej realizuje na jiném místě.“
S otázkou by si měl přípravný výbor „pohrát“
Soud řekl, že otázka v posuzovaném případě byla v pořádku. Je ale třeba zdůraznit, že by si s ní měl přípravný výbor dát záležet, jinak může taky celé referendum úplně zkazit. To se stalo třeba v obci Chvalovice, kde otázka zněla: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo Obce Chvalovice neprodleně zakázalo a nepovolovalo v katastru obce výstavbu větrných elektráren?“
Soudu tehdy vadilo, že taková otázka implikuje, že o zákazu a nepovolení výstavby má být autoritativně rozhodnuto zastupitelstvem obce, což mu nepřísluší. Zejména to pak platí v situaci, kdy ve věci výstavby větrné elektrárny na území obce již proběhla celá řada procesů – byla vydána změna územního plánu, která výstavbu umožnila, bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí EIA, kladné závazné stanovisko k posouzení zásahu do krajinného rázu a územní řízení bylo ukončeno rozhodnutím o umístění stavby.
Podle rozsudku KS Brno ze dne 17. 9. 2025, čj. č. j. 67 A 9/2025-50
Více našich textů k problematice tlaku na výstavbu OZE zde.