V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na přezkum územních opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních (tedy územní opatření o akcelerační oblasti).
Pozbytí účinnosti územního opatření
Podle § 21 ZOZE platí, že územní opatření pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentace nebo nového územního opatření. Územní opatření dále pozbývá účinnosti dnem zrušení vymezení akcelerační oblasti, pro jejíž území bylo vydáno.
Přezkum územního opatření
Protože je územní opatření „klasickým“ opatřením obecné povahy, platí pro jeho správní a soudní přezkum v podstatě standardní pravidla jako pro každé jiné opatření obecné povahy. I když je vymezování akceleračních oblastí upraveno ZOZE, patrně jde o územní opatření podle stavebního zákona. To dovozujeme z § 311 odst. 3 stavebního zákona, kde se uvádí, že územní opatření vydané vládou nelze přezkoumat v přezkumném řízení podle správního řádu, přičemž tuto část daného ustanovení zavedl do stavební zákona právě ZOZE. U těchto územních opatření tedy bude možný jen soudní přezkum.
Soudní přezkum všech územních opatření, tedy i těch vydaných vládou, budou provádět krajské správní soudy, protože výjimka uvedená v § 310 stavebního zákona, podle které o územním rozvojovém plánu rozhoduje Nejvyšší správní soud, se vztahuje právě jen na územní rozvojový plán a nikoliv na územní opatření vydané vládou.
Kdo může „žalovat“?
Podle našeho názoru bude aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení územního opatření podobná aktivní legitimaci k návrhu na zrušení územně plánovací dokumentace. „Žalovat“ tak bude především:
- obec,
- dotčený vlastník,
- spolek.
Naše další texty k novému zákonu o urychlení výstavby OZE najdete zde.