Nejvyšší správní soud se zabýval jedním mírně zmateným případem, který není třeba sáhodlouze popisovat. Z celého rozsudku je zajímavá v podstatě jen jedna věta. Ta by mohla posloužit řadě obcí, po nichž občané žádají budování pozemních komunikací k jejich domům.

Vlastník nemá nárok na to, aby mu obec zbudovala komunikaci k jeho pozemku

NSS konkrétně řekl: „Zároveň lze přisvědčit závěru krajského soudu, že v mezním případě může stěžovatel zajistit možnost přístupu ke svému pozemku také oddělením jeho části. Jakkoli stěžovatel namítá, že v tomto případě by byl zasažen ve svém vlastnickém právu, nelze pomíjet, že žádný vlastník nemovitosti nedisponuje veřejným právem na vybudování přístupové komunikace ke svému pozemku po obecních pozemcích či pozemcích ve vlastnictví jiné osoby.

Nejvyšší správní soud souhlasí s krajským soudem, že stěžovatel neměl právo v rámci územního řízení požadovat po zúčastněné osobě (stavebníkovi) vybudování přístupové cesty ke svým pozemkům, pokud přístup k nim nebyl záměrem znemožněn, resp. nebyl nikterak ovlivněn přístup navržený územním plánem. Nemůže proto být důvodná ani námitka, že komunikace navržená v záměru… nesměřuje až k jeho pozemku, nýbrž pouze navazuje na pás obecního pozemku…, který od rohu stěžovatelova pozemku uhýbá jižním směrem. Zda do budoucna dojde k prodloužení této „větve“ po obecním pozemku až k pozemku stěžovatele, není předmětem tohoto řízení.“

Důležité je stanovit také možnost vyvlastnění pozemku pro realizaci komunikace

Vedle toho, že uvedená citace právního názoru NSS poslouží obcím, je současně i argumentem pro vlastníky, kteří jsou dotčeni stanovením podmínek etapizace v územním plánu. Jestliže by totiž územní plán říkal, že podmínkou pro výstavbu je realizace pozemní komunikace a nespojil by vymezení této komunikace s veřejně prospěšnou stavbou (a tím i vyvlastněním), znamenalo by to v podstatě nemožnost stavět. Žádného vlastníka totiž nelze donutit k tomu, aby na jeho pozemku umožnil jiné osobě stavět. Proto je třeba nad etapizací v územním plánu důkladně přemýšlet.

Ostatně uvedené už NSS potvrdil v jiném rozsudku, když řekl: Obec touto podmínkou fakticky nutí navrhovatelku k vybudování konkrétní komunikace podrobného průběhu na cizím pozemku pro třetí osoby, k níž nemá žádná vlastnická práva. Zákon ukládání takové podmínky nepřipouští. Jinými slovy, odpůrce v územním plánu stanoví, že dokud jediný vlastník pozemků v ploše Z62 (stěžovatelka) nevybuduje jemu (a třetím osobám) komunikaci dle norem ČSN, nebude moci vystavět rodinné domy, pro jejichž zasíťování (a parcelaci) mu bylo vydáno územní rozhodnutí a s nimiž tudíž odpůrce od tohoto okamžiku měl při svých dalších koncepčních plánech počítat.“

Podle rozsudku NSS ze dne 10. 7. 2025, čj. 6 As 225/2024 – 55.