Nejvyšší správní soud tentokrát ve svém rozhodování zavítal do podhradí Karlštejna. Právě tam totiž chtěl jeden vlastník rekonstruovat penzion. V rozsudku NSS se dočteme, že „z projektové dokumentace vyplynulo, že pro záměr je třeba zajistit šest parkovacích míst. Dle stávajícího stavu jsou na žalobcově pozemku využívána dvě parkovací místa, z nichž jedno se nachází před jihozápadním štítem předního domu a je vhodné pro zásobování, druhé se ze 75 % nachází na pozemku ve vlastnictví žalobce a zbylou plochou zasahuje do přístupové cesty k hradu ve vlastnictví státu.

Mezi účastníky řízení rovněž není sporné, že dotčený záměr se nachází v ploše SM. 1 – Smíšené místní využití území v podhradí, vymezené územním plánem obce Karlštejn (schváleným dne 6. 10. 2005, ve znění změny č. 1, která nabyla účinnosti dne 7. 2. 2009). Není ani sporné, že územní plán stanoví jako přípustné využití této plochy ubytovací zařízení (penziony) se zajištěním parkování hostů na vlastním pozemku.“

Závazné stanovisko musí být řádně odůvodněno

Se záměrem proto nesouhlasil dotčený orgán – úřad územního plánování a dal k němu negativní stanovisko. V rámci odvolání proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu pak nadřízený orgán závazné stanovisko potvrdil, přičemž se ale nevypořádal s námitkami vlastníka.

NSS v rozsudku řekl: „Vzhledem k tomu, že žalobcovo odvolání proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu směřovalo co do svého obsahu proti závaznému stanovisku dotčeného orgánu územního plánování, podle § 149 odst. 7 věty první správního řádu platí, že jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. V souladu s citovaným ustanovením zákona stěžovatel v souzené věci postupoval a vyžádal si na nadřízeném orgánu územního plánování potvrzení nebo změnu závazného stanoviska. Nadřízený orgán územního plánování závazné stanovisko potvrdil, stěžovatel poté odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu o zamítnutí povolení potvrdil.

Krajský soud v napadeném rozsudku správně vycházel z toho, že ‚úkon, kterým nadřízený orgán dotčeného orgánu postupem podle § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 v rámci odvolacího řízení potvrdí nebo změní závazné stanovisko dotčeného orgánu, je z hlediska obsahu i formy opět závazným stanoviskem‘… S ohledem na závaznost stanoviska dotčeného orgánu pro výrokovou část rozhodnutí ve věci samé je pak nezbytné, aby obsah závazného stanoviska v zásadě odpovídal požadavkům kladeným na odůvodnění správního rozhodnutí.“

 Jaké nároky NSS na odůvodnění „revizního“ závazného stanoviska

Obecně platí pro závazná stanoviska následující: „Podle § 149 odst. 2 správního řádu závazné stanovisko obsahuje závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání, a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen.

V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. Potvrzující závazné stanovisko musí přezkoumatelným způsobem reagovat na odvolací námitky směřující proti potvrzovanému závaznému stanovisku.“

To má dopady na požadavky na obsah dokumentu, kterým se zá vazná stanoviska potvrzují: „V návaznosti na výše uvedené je tedy třeba, aby „revizní“ závazné stanovisko nadřízeného dotčeného orgánu obsahovalo vylíčení odvolacích námitek vztahujících se k revidovanému závaznému stanovisku, dále hodnocení důvodnosti těchto námitek a předestření úvah, které nadřízený dotčený orgán k takovému hodnocení důvodnosti vedly.“

 Podle rozsudku NSS ze dne 17. 5. 2023, čj. 6 As 133/2022 – 33. Dostupné na www.nssoud.cz

Více našich článků k problematice územního řízení najdete zde.