Při psaní jednoho návrhu na zrušení opatření obecné povahy – části územního plánu, jsme narazili na zajímavý judikát, který se týká možnosti obce zakázat v územním plánu obnovitelné zdroje. Předmětem sporu, který se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, byla skutečnost, že město Strakonice změnou územního plánu znemožnilo na svém území umisťování obnovitelných zdrojů energie (konkrétně malých vodních elektráren).

Zrušení změny územního plánu požadovalo Povodí Vltavy, s. p., podle kterého změna územního plánu odporovala mj. Národnímu akčnímu plánu pro obnovitelné zdroje energie a Státní energetické koncepci České republiky, resp. její aktuální verzi. Změnou územního plánu došlo dle Povodí také k porušení veřejného zájmu na udržitelném rozvoji, resp. ochraně klimatu, ke které se ČR zavázala např. Rámcovou smlouvou o ochraně klimatu z roku 1992 nebo Pařížskou dohodou z roku 2015. Krajský soud přesto návrh na zrušení OOP zamítl. Jak věc viděl NSS?

Občané proti obnovitelným zdrojům

V popisované věci lze z rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích (rozsudek čj. 50 A 69/2017 – 58 ze dne 10. 1. 2018) zjistit, že „změna územního plánu byla iniciována občany žijícími na území města Strakonice, kteří vyjádřili nesouhlas s výstavbou malé vodní elektrárny. O pořízení územního plánu a jeho změnách rozhoduje zastupitelstvo obce a děje se tak v rámci samosprávy.

Na zastupitelském orgánu územní samosprávy je vážit zájmy v území, což je politickou diskrecí právě zastupitelského orgánu samosprávy. V této věci bylo na zastupitelstvu vážit zájmy soukromé představované zájmem soukromé společnosti na provozování malé vodní elektrárny a navrhovatelem, jemuž měl plynout nájem od této společnosti a na druhé straně zájem veřejný vyjádřený v petici občanů sledující ochrany hodnot a uspořádání říčních partií ve městě.“

Podobně lidé bojují kupř. proti farmám větrníků referendy.

Jak obec změnu odůvodnila?

Důležité bylo, že se Strakonice neřídily jen požadavky občanů, ale zákaz v územním plánu dobře odůvodnily: „Odpůrce s odstupem 4 let od přijetí územního plánu prověřil a zhodnotil z podnětu obyvatel města potřebu provést změnu v území a učinil tak v zájmu architektonických a urbanistických hodnot ve městě, což výslovně se ve změně územního plánu uvádí a takový postup je souladný s právní úpravou úkolů územního plánování. Vedle energetického potenciálu povrchových vod, které jsou podřaditelné hospodářskému využití, jsou tu ještě další hodnoty, které je zapotřebí při územním plánování vyhodnocovat a chránit.

Právě ochrana architektonických a urbanistických hodnot v nezastavěném území převážila nad zájmem hospodářského využití energetického potenciálu povrchových vod řeky Volyňky na celém území města a částečně na vymezeném úseku řeky Otavy ve městě. Vážení zájmů v území je patrné z odůvodnění provedené změny, kdy hlavním důvodem pro takový postup byl požadavek na komplexní ochranu vodních toků, včetně jejich okolí na nejcennějším území města Strakonice. Současně se uvádí, že umísťovaní malých vodních elektráren nic nebrání mimo vymezené části města. Zdůrazňuje se, že vodní toky jsou ze zákona významnými krajinnými prvky. Jsou důležité pro zachování krajinného rázu a uplatnění krajinných hodnot v zastavěném území města. Proto v těchto prostorách nelze připustit aktivity, které by mohly ohrožovat faunu a flóru.

Dále byla zohledněna existence biokoridorů a z toho vyplývajících požadavků. Uvádí se, že mají urbanistický význam, protože jsou hlavní hodnotou na území města, od nich se odvíjel život města a podél vodních toků byly budovány hlavní objekty zástavby, hrad a zámek, kostel, pivovar. Přijatá změna má význam též se zřetelem k ochraně kulturního dědictví, kdy respektuje se pohledová dominanta významných staveb v okolí toku. Proměnlivý charakter údolí řeky a doprovodné zeleně je patrný též se zřetelem ke stavbám mostů, v některých místech lze uvažovat o novém propojení obou břehů, kdy pro takové propojení lze uvažovat se novou netradiční architekturou, kdy poukazuje se na příklad realizované lávky pro pěší u strakonického hradu.

Odkazem na konkrétní druhy staveb se dokumentuje možnost zapojit břehové partie do života místních obyvatel, protože prostory v okolí řeky vytvářejí předpoklady pro společenský život. Jako další důvod pro změnu územního plánu je označena možnost rekreačního a sportovního zázemí, podél vody lze požádat společenské akce. Uzavírá se, že provedená změna územního plánu se děje na vymezeném území, které je pro život města nejvýznamnější, a tudíž tam nelze povolovat žádnou činnost, která by možné budoucí využití znemožnila nebo ztížila.“

Územní plány a klima

Zajímavé je, že se Povodí snažilo použít „klimatickou argumentaci“. Krajský soud ani NSS k ní ale nepřihlédly, NSS svůj postoj (rozsudek čj. 1 As 49/2018 – 62 ze dne 31. 7. 2018) odůvodnil takto: „Námitka nerespektování mezinárodních závazků České republiky a porušení čl. 95 Ústavy, tedy vázanosti soudce při rozhodování zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, také není důvodná. Pařížská dohoda sama o sobě totiž nestanoví smluvním státům konkrétní povinnosti, ale pouze cíl, kterého se státy zavázaly dosáhnout. K jeho dosažení se pak smluvní státy dohodly přijmout určitá opatření. Totéž se týká směrnice 2009/28/ES.

Státní energetická koncepce a Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, na které stěžovatel též odkazoval, jsou koncepčními dokumenty, které mapují současný stav odvětví energetiky v České republice, stanovují cíle a prostředky k jejich dosažení. Jedná se však také o obecné formulace a ani tyto dokumenty nestanoví přímo konkrétní regulaci. Nelze z nich tedy dovodit, že stěžovatel by měl bez jakýchkoliv omezení právo na provoz malé vodní elektrárny z titulu obecné podpory využívání alternativních zdrojů energie státem.“

Argumentace klimatem v odůvodnění územních plánů

Bude jistě zajímavé sledovat, jakým způsobem se bude vyvíjet odůvodňování územních plánů nebo naopak návrhů na jejich zrušení skrze požadavky na ochranu klimatu. V současné době je to jeden z nejsilnějších způsobů, jak odůvodnit prakticky jakékoliv řešení, neboť se změny klimatu staly „notorietou“, obecně známým faktem, ke kterému dospěla společnost na základě „vědeckého konsenzu“. Musíme se ale nechat překvapit, jak budou k podobné zjednodušené argumentaci přistupovat české soudy.

 

PŘIJÍMÁME DOTAZY OBCÍ A MĚST, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA.