Krajský soud v Brně měl v nedávné době jedinečnou možnost vyjádřit svůj právní názor ke kontroverzní otázce, zda mohou být homeopatické služby poskytovány osobami, které nejsou registrovanými poskytovateli zdravotních služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nebo zda se tyto osoby při jejich poskytování bez oficiálního oprávnění dopouštějí přestupku. Tuto možno přitom využil tak, že se postavil na stranu homeopatů.

Skutkový stav a námitky

Naše kancelář zatupovala v řízení před Krajským soudem v Brně žalobkyni, která se domáhala zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje a Ministerstva zdravotnictví, jimiž jí byla uložena pokuta za to, že poskytovala homeopatické služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách. V žalobě žalobkyně zaujala stanovisko, že jí poskytované homeopatické služby nejsou zdravotními službami ve smyslu zákona o zdravotních službách, a tedy k jejich poskytování není nutné získat zmíněné oprávnění, k čemuž uvedla celou řadu relevantních právních argumentů.

Ve zkratce řečeno žalobkyně namítala, že

  • výklad pojmu „zdravotní služby“ ze strany správních orgánů je příliš široký, přičemž pokud by pod něj spadalo i poskytování homeopatie, musely by jí následovat prakticky všechny činnosti mající pozitivní vliv na lidské zdraví, tedy ad absurdum od masáží, trenérských služeb, výživového poradenství, přes služby kadeřnické, kosmetické, reiki, jógu, podávání čajů či léčivých bylin, až po některé náboženské a filosofické směry;
  • argumentace Ministerstva zdravotnictví směřující k zachování „větší bezpečnosti pacientů“ nemá v moderním non-paternalistickém pojetí zdravotnického práva, v jehož rámci každý pacient rozhoduje o své léčbě na základě své svobodné vůle, místo;
  • s ohledem na úmysl zákonodárce a názory právních teoretiků je homeopatie poskytována pouze na základě smluvního typu smlouvy o péči o zdraví podle občanského zákoníku a nikoliv podle zákona o zdravotních službách.

Právní názor Krajského soudu v Brně

Krajský soud v Brně v závěru uplynulého roku o této žalobě rozhodl tak, že rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví rozsudkem ze dne 20. 12. 2016, č. j. 29 A 43/2014-99, zrušil a věc vrátil Ministerstvu zdravotnictví k dalšímu řízení.

Toto své zrušující rozhodnutí postavil na právním názoru, že z aktuální právní úpravy nelze dospět k jednoznačnému závěru o tom, zda homeopatické poradenství tak, jak bylo poskytnuto žalobkyní, bylo poskytnutím zdravotní služby, a tedy zda k němu měla být žalobkyně vybavena oprávněním od krajského úřadu. Jinými slovy tuzemská právní úprava (nejen zákon o zdravotních službách, ale i jiné relevantní právní předpisy) trpí stran homeopatických (a podobných typů) služeb takovou neurčitostí a nejasností, že s přihlédnutím k základnímu právu na svobodu povolání není možno jednoznačně učinit závěr, zda lze či nelze tyto služby poskytovat nezávisle na získání oprávnění ve smyslu zákona o zdravotních službách. Za této situace, tedy za situace, v níž není možno jednoznačně určit, zda žalobkyně vůbec povinnost získat oprávnění od příslušného krajského úřadu měla, jí nebylo možné uložit správní sankci spočívající v peněžní pokutě.

Na jednu stranu se tedy sice krajský soud neztotožnil s názorem žalobkyně, že homeopatie mezi zdravotní služby v režimu zákona o zdravotních službách jednoznačně nespadá. Svým konzervativnějším závěrem se mu však velmi přiblížil, neboť z něj jasně plyne, že nelze říci, že do režimu tohoto zákona homeopatie spadá. Tak či onak, jak žalobkyně, tak Krajský soud v Brně se shodli, že za současného právního stavu nelze nelékaře, či obecně osoby bez oprávnění dle zákona o zdravotních službách, za samotné poskytování homeopatických služeb sankcionovat.

Dopady rozhodnutí

Bohužel výše uvedený závěr není možno považovat za definitivní. Podle našeho očekávání podalo Ministerstvo zdravotnictví proti citovanému rozsudku kasační stížnost (ta je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. 1 As 50/2017). O celé věci tedy bude nyní rozhodovat Nejvyšší správní soud, přičemž na kterou stranu se jeho soudci přikloní, nelze s jistou předvídat. My nicméně doufáme, že se Nejvyšší správní soud ztotožní s uvedeným názorem Krajského soudu v Brně a jeho rozsudek potvrdí.

Ať už Nejvyšší správní soud rozhodne jakkoliv, jeho rozhodnutí se stane určujícím nejen pro tuto konkrétní věc, ale také pro rozhodnutí v dalším obdobném případě (rovněž zastupovaném naší kanceláří), který je v současné době před Krajským soudem v Brně také řešen, a významně ovlivní praxi krajských úřadů ve vztahu k ostatním nelékařským osobám poskytujícím homeopatické služby.

Zákon o zdravotních službách je stále poměrně mladým právním předpisem, přičemž rozhodnutí o přestupku v této věci pařilo mezi vůbec první, která byla krajskými úřady při jeho aplikaci ve vztahu k homeopatům vydána. V současné době se teprve dotváří soudní judikatura ve věci rozsahu aplikace tohoto zákona, přičemž lze očekávat, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se stane jejím zásadním základním kamenem.