Každý územní plán musí nějakým způsobem řešit veřejnou infrastrukturu a obvykle se stává, že některý vlastník nesouhlasí s tím, aby zrovna přes jeho pozemek vedla kanalizace, vodovod nebo silnice. Dobře odůvodnit vymezení veřejně prospěšné stavby může být docela náročné.

Rozšíření pozemní komunikace

Město, jehož změna územního plánu se octla před soudem, vymezilo na pozemcích nespokojených vlastníků koridor pro rozšíření kapacitně nedostačující místní komunikace s funkčním využití „veřejné prostranství pro dopravní infrastrukturu s možností vyvlastnění“.

NSS k tomu řekl: „Naplnění principu minimalizace zásahu při vymezení plochy na pozemku stěžovatele hodnotil krajský soud v bodech 57 a 58 napadeného rozsudku. Zdůraznil přitom, že plocha byla vymezena na zanedbatelné části pozemku. Potřebnost shledal soud v nedostatečné dopravní kapacitě příliš úzké komunikace, která je jediným přístupem k rodinným domům. K úvahám o naplnění požadavku minimalizace zásahu připojil krajský soud též upozornění, že navržená změna kopíruje současný stav a nevymezuje novou cestu například diagonálně přes pozemek stěžovatele, byť by byla nejkratší. Právě proto je v maximální možné míře vyhověno vlastnickému právu stěžovatele, který i po případné stavbě pozemní komunikace může pozemek užívat v co největší míře. Krajský soud rovněž uvedl, že urbanistické řešení počítá s rozvojem plánované čtvrti a musí proto odpovídat též požadavkům norem a předpokládané dopravní zátěži.“

Územní plán není totéž, co vyvlastnění

NSS ještě připomněl: „Východiska relevantní judikatury zdejšího soudu lze shrnout tak, že vyvlastňovací řízení a územní plánování jsou oddělená řízení a vyvlastnění není nutným důsledkem vymezení plochy v územním plánu. Zatímco odůvodnění OOP musí obsahovat řádné a logické vysvětlení vymezené plochy s možností vyvlastnění, samotné poměřování veřejného a soukromého zájmu je již doménou vyvlastňovacího řízení. S tím ostatně souvisí též rozdílný výklad zákonného požadavku na realizaci zásahu pouze v „nezbytně nutném rozsahu“ v obou typech řízení.

Ve vyvlastňovacím řízení je nutné posuzovat, zda „není možnost cíle dosáhnout jiným způsobem“, zatímco v územně plánovacím řízení je nezbytnost chápána jako vyloučení nelogických, zbytečných, nesmyslných, absurdních či neúměrných zásahů do vlastnického práva… Zdejší soud dále konstatuje, že vymezení plochy v územním plánu neznamená odnětí obrany proti vyvlastnění. Jak správně podotkl již krajský soud, až v případném vyvlastňovacím řízení totiž bude důkladně hodnocen střet veřejného zájmu s vlastnickým právem. Zájem stěžovatele přitom bude chráněn i stanovením striktních podmínek vyvlastnění, které jsou obsaženy v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a konkretizovány v § 3 až 5 zákona o vyvlastnění. Veškeré garance zakotvené v těchto ustanoveních budou stěžovateli svědčit i po vymezení sporných ploch. Nelze tedy namítat, že by stěžovatel byl přijetím OOP zbaven ochrany proti vyvlastnění.“

Omezení je proporcionální

Vlastníci, jak to už u podobných sporů bývá, namítali, že vymezení pozemní komunikace bylo nepřiměřené a že měla mít přednost ochrana jejich vlastnických práv před zajištěním dopravní dostupnosti území. NSS s tím ale nesouhlasil: „Úvodem je třeba zmínit, že se stěžovatel mýlí, uvádí-li, že se krajský soud nevypořádal s neúměrností OOP, porušením zásady minimalizace zásahu, potřebností změny, limity zásahu do vlastnického práva, intenzitou zásahu a neexistencí veřejného zájmu. V napadeném rozsudku totiž krajský soud důkladně zvažuje úměrnost a naplnění principu minimalizace zásahu při vymezení koridorů… Odůvodnění se rovněž věnuje potřebnosti změny (v bodě 58 je obsažena výslovná úvaha o potřebnosti funkčního napojení rodinných domů adekvátní příjezdovou cestou…

V bodě 57 a 58 krajský soud konstatuje též nezpochybnitelný veřejný zájem na napojení rodinných domů dostatečnou pozemní komunikací, která je navíc jedinou možnou variantou… Z OOP navíc zdejší soud zjistil, že v něm odpůrce skutečně nastínil konkrétní úvahy o proporcionalitě vymezené plochy. Na námitku stěžovatele reagoval vysvětlením nedostatečné kapacity současné pozemní komunikace s odkazem na potřeby rodinných domů a budoucí rozvoj oblasti.“

Obsluha 6 RD je veřejným zájmem

NSS ještě reagoval na další typickou stížnost vlastníků dotčených vymezením VSP – tedy na to, že přece není ve veřejném zájmu budovat silnici pro cizí rodinné domy, které si majitelé postavili pro uspokojení svého soukromého zájmu: „Veřejný zájem krajský soud shledává v zajištění komunikačního napojení šesti rodinných domů na veřejnou komunikaci. Není tedy pravda, že by napadený rozsudek o ospravedlnění zásahu do vlastnického práva veřejným zájmem mlčel, jak uvádí stěžovatel. Nesouhlasí-li stěžovatel s tím, že zájem několika vlastníků rodinných domů lze považovat za veřejný zájem, lze jej odkázat například na rozsudek NSS ze dne 1. 10. 2025, čj. 1 As 141/2025.

Územní plán byl v citovaném případě sice zrušen, avšak důvodem bylo nedodržení zásady minimalizace zásahu a zdejší soud v souladu s krajským soudem konstatoval veřejný zájem na vymezení plochy pro případnou stavbu místní komunikace napojující rodinné domy. Ztotožnit se lze rovněž se snahou odpůrce a krajského soudu vysvětlit v této věci stěžovateli, že dostatečné napojení obyvatel obce na dopravní infrastrukturu může být klíčové pro zajištění základních potřeb, jako je svoz odpadu či průjezd hasičského vozidla.“

Podle rozsudku NSS ze dne 14. 1. 2026, čj. 10 As 191/2025 – 73.

Více našich odborných textů k územním plánům najdete zde.