Nejvyšší správní soud dostal možnost upřesnit, jak se dívá na věcnou aktivní legitimaci spolků ve sporech o územně plánovací dokumentaci. Zdůraznil, že je třeba zhodnotit, co spolek doopravdy pro území obce nebo kraje dělá.
Důležitá je aktivita spolku
NSS řekl: „Posouzení, zda stěžovatel jako spolek byl opatřením obecné povahy nebo jeho částí dotčen ve své právní sféře, se neodvíjí jen od jeho účelu podle stanov. Rozhodné je také to, kdo je ve spolku sdružen, případně faktická činnost tohoto spolku mající vztah k území, na které opatření obecné povahy dopadá. Teprve na tomto základě lze učinit závěr, zda se regulace obsažená v opatření obecné povahy dotýká jeho práv.
Zákon nestanoví ekologickým spolkům privilegované postavení v tom smyslu, že jakýkoli spolek, jehož účelem podle stanov je ochrana životního prostředí, může podat návrh (žalobu) v jakékoli věci, v níž by potenciálně mohlo být zasaženo do práva na příznivé životní prostředí. Je na spolku, aby v soudním řízení takovýto dopad do své právní sféry prokázal. O dotčení právní sféry nejde v situaci, kdy nelze nalézt příčinnou souvislost mezi změnou provedenou opatřením obecné povahy a možnými důsledky, které navrhovatel namítá jako dotčení na svých veřejných subjektivních právech.“
Podle rozsudku NSS čj. 5 As 119/2024 – 65 ze dne 27. 2. 2026
Více našich článků k územním plánům najdete zde.