V naší praxi se setkáváme s tím, že je návrh změny územního plánu zpracován nesprávně – prostřednictvím sledování změn v textové části územního plánu a vyznačováním měněných ploch ve stávajících výkresech. Z § 108 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon přitom jasně plyne, že změna územního plánu se vždy zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Jak na to, abyste změnu připravili správně?
Opatření obecné povahy = územní plán (nic dalšího není třeba)
Ačkoliv je to už skoro dvacet let, co se územní plány vydávají ve formě opatření obecné povahy, pořád lze najít územní plány, které mají textovou část, grafickou část a jejich odůvodnění a k těmto dokumentům se jakoby navíc vydává ještě opatření obecné povahy, které se podobá veřejné vyhlášce. Obvykle to vypadá nějak takto a bývá to zveřejněno někde bokem, vedle textové a grafické části a dokument se jmenuje „Opatření obecné povahy:
Uvedené je ale výrazem nepochopení toho, že samotný územní plán (jeho tzv. závazná část označovaná také někdy jako výrok) je oním opatřením obecné povahy, ke kterému patří jeho odůvodnění, a žádné další „opatření“ se už k územnímu plánu zkrátka nevydává. Nic podobného není třeba vkládat ani do textové části územního plánu, i když samozřejmě nejde o nějakou nezákonnost, jen to prostě nevypadá dobře. Připomíná se to i v prezentaci MMR:
Jak se má zpracovat změna územního plánu
Díky pochopení toho, co za správní akt je opatření obecné povahy a jak to funguje ve vztahu k územnímu plánu, si můžeme vysvětlit, jak se správně připraví změna, jak její grafická, tak textová část. Odůvodnění změny zatím necháme stranou.
Znovu se podívejme do § 108 odst. 1 stavebního zákona, kde stojí: „Změna územně plánovací dokumentace se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí.“ Z toho je jasné, že existuje jediný správný způsob zpracování změny, a to vytvořením textové a grafické části opatření obecné povahy, která bude obsahovat jen to, co se mění, nikoliv celý územní plán a v něm barevně odlišené části textu.
MMR má zpracován následující příklad (sice je to docela prehistorické, ale to je naprosto lhostejné, pořád se to dělá shodně):
Jestli chcete něco aktuálního, tak se můžete podívat třeba na Změnu č. 3 Územního plánu Třebíč:
Změna a grafická část
V praxi se někdy najdou změny územních plánů, které změny jaksi dokreslí do výkresů samotného územního plánu, což je opět špatný postup, který způsobuje nepřehlednost celé dokumentace. Správné je mít výkresy, které se týkají pouze změny a je v nich obsaženo jen to, co se mění a zbytek katastrálního území obce je sněhobílý (krom hranic parcel atp.).
MMR k tomu říká (a má svatou pravdu, byť jde zase o starou úpravu):
Podle § 60 odst. 1 stavebního zákona rovněž platí, že mapovými podklady pro územně plánovací činnost (dále jen “mapové podklady”) jsou katastrální mapa a základní státní mapová díla; mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území. Nikde se neuvádí, že by mapovým podkladem změny byly výkresy územního plánu. Tak proč se od toho, co říká MMR, odchylovat?
Hlavní výkres pak může vypadat třeba takto (jde o změnu č. z20 ÚP Liberec):
Nesprávná verze hlavního výkresu změny vypadá obvykle nějak takto, je v ní jak ostatní regualce územního plánu, tak to, co se mění, a je to docela nepřehledný mišmaš:
Srovnávací text
Ke správně zpracované změně se obvykle kvůli přehlednosti připraví i tzv. srovnávací text. Třebíčský vypadá takto (zdůrazňujeme, že uvedené nehodnotíme z hlediska obsahu a kvality nebo vhodnosti či zákonnosti regulace, nejde o doporučení formulace pravidel, ale čistě jen o tu formu):
Opakované projednání
Připomínáme, že je mimořádně vhodné, pokud se návrh územně plánovací dokumentace projednává opakovaně, aby byl srovnávací text zpracován tak, že z něj každý snadno pozná, co se mění. Jedině takový přístup je správný a „uživatelsky“ přívětivý. Třeba takto, jako změna č. 1 Pouzdřany:
Je také možné zpracovat ještě další doplňující text, který shrne provedené změny jako třeba u Změny č. 3 ÚP Vyškov:
Jak se změna připravovat nemá?
Špatný je takový postup přípravy návrhu změny, kdy se prostě vezme text stávajícího plánu a do něj se formou sledování změn vyznačí, co se mění. V podstatě se tedy vyhotoví jen srovnávací text a zcela absentuje samotné opatřené obecné povahy – změna územního plánu. Rizikem tohoto postupu je i to, že se může stát, že nějakou část zapomenete označit jako měnící se, jak se to stalo v tomto územním plánu:
Původní podoba územního plánu před změnou
Podoba změny
Je zjevné, že ač byla etapizace do územního plánu právě změnou doplněna, v „textové“ části změny se to vůbec neprojevilo barevným rozlišením a dotčení vlastníci si vůbec nemuseli všimnout, že se regulace tak významně mění.
Úplné znění územního plánu
Jen na okraj připomínáme, že je samozřejmě nutné po vydání změny připravit úplné znění a řádně jej spolu se změnou zveřejnit. To už ale nesouvisí s tím, jakým způsobem se samotné změnové opatření obecné povahy připravuje.
V naší advokátní kanceláří vám rádi poradím, jak na územní plány. Obraťte se na nás!
Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.