Jedné vlastnici se nelíbilo, že obec vydala nový územní plán, podle kterého už neměla pozemky určené pro výstavbu bydlení, ale jen louku v nezastavěném území. Územní plán samospráva obhájila, zejména díky dobrému odůvodnění a taky proto, že předchůdce naší vlastnice nebyl vůbec aktivní a nepokusil se stavět.

Nečinnost předchozího vlastníka se plně přičítá

Krajský soud v Praze řekl: „Odpůrkyni je pak třeba přisvědčit v tom, že od účinnosti původního územního plánu nebyly Pozemky zastavěny, přestože byly zahrnuty do plochy funkčně určené k zástavbě k bydlení rodinnými domy. Na tom nic nemění ani skutečnost, že navrhovatelka nabyla Pozemky do svého vlastnictví až v letech 2019 a 2020, a to se záměrem Pozemky na pozemcích uskutečnit výstavbu v souladu s původním územním plánem, pročež ihned začala činit aktivní kroky k realizaci takového záměru.

Navrhovatelka nabytím Pozemků vstoupila do postavení svého právního předchůdce, který byl cca 15 let ve vztahu k možnému zastavění Pozemků zcela nečinný. Navrhovatelce se pak tato pasivita jejího právního předchůdce plně přičítá. Změna regulace přitom nemá vliv na dříve vydaná územní či stavební rozhodnutí či jiná opatření. Existenci platného a účinného rozhodnutí o umístění stavby či územního souhlasu, resp. uzavření veřejnoprávní smlouvy taková rozhodnutí nahrazující ovšem navrhovatelka netvrdila. Stejně tak netvrdila žádné relevantní důvody, které jejímu právnímu předchůdci bránily v zastavění Pozemků.“

Je potřeba sledovat projednávání územních plánů

Soud ještě dodal: „Nad rámec výše uvedeného pak soud konstatuje, že sama navrhovatelka v návrhu uvedla, že Pozemky nabyla v letech 2019 a 2020. Ze spisové dokumentace soud zjistil, že o pořízení nového územního plánu bylo rozhodnuto již v roce 2016, přičemž návrh zadání nového územního plánu byl vystaven k veřejnému nahlédnutí ve dnech 5. 6. 2018 až 4. 7. 2018… Uvedené skutečnosti jednoznačně měly vést navrhovatelku k obezřetnosti.

Již sama skutečnost, že odpůrkyně přistoupila k pořízení nového územního plánu, a tím spíš citované formulace obsažené v jeho schváleném zadání, měly být pro navrhovatelku signálem toho, že je zde možné riziko spočívající v budoucí změně regulace Pozemků… Za daných okolností lze přisvědčit odpůrkyni, že navrhovatelka měla pečlivěji vážit, zda vynaloží tvrzené investice, ať už do nákupu Pozemků či následných kroků, které činila v rámci inženýrské přípravy výstavby na Pozemcích. Pokud se rozhodla pro nákup Pozemků a další kroky směřující k přípravě Pozemků pro plánovanou zástavbu, činila tak v rámci svého podnikatelského rizika, nikoliv však s legitimním očekáváním, že Pozemky zůstanou v zastavitelných plochách.“

Územní plány odůvodňujte!

Samozřejmě to, že se vlastník nesnaží svoje pozemky využít a získat potřebná povolení stavebního řadu, samo o sobě nestačí ke zrušení zastavitelnosti. Vždy je třeba myslet na dobré důvody jako je ochrana životního prostředí nebo zemědělské půdy či nutnost následovat kvalitně zpracovanou urbanistickou koncepci a regulovat rozvoj obce tak, aby nepřinášel potíže stávajícím obyvatelům a nepřetěžoval veřejnou infrastrukturu. Právě dobré odůvodnění zásadně pomohlo při obhajobě územního plánu.

Podle rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. 51 A 78/2025-45 ze dne 16. prosince 2025.

Více  našich článků k územnímu plánování najdete zde.