Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.

Vyloučení FVE je nutno dobře odůvodnit

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 122 říká, že v nezastavěném území se OZE mohou realizovat všude, pokud to územní plán z důvodu existence jiného veřejného zájmu nevylučuje. Je samozřejmě absurdní, aby z tohoto ustanovení investoři dovozovali, že mají nárok na to, aby se FVE nebo VTE postavily prostě kdekoliv tak, jak si budou oni sami přát. Obec ještě pořád má právo na samosprávu a může rozhodovat o rozvoji svého území, jen se pro to velmi těžko hledají důvody a cesty, jak správně připravit územní plán tak, aby ho soud na základě nespokojenosti investorů nezrušil.

Je třeba vyjít z toho, že instalace FVE nebo jediným veřejným zájmem v území, že se naopak střetává s mnoha dalšími a všechny je třeba rozumně vyvažovat.

Negativní dopady FVE na okolí

  • Ztráta stanovišť pro zvířata a fragmentace krajiny

Instalace mnoha hektarů panelů a rozsáhlého oplocení logicky velmi negativně ovlivní stávající populace zvířat. Jednak dojde ke zničení jejich stanovišť (pokud není FVE umisťována jen namísto monokulturního lánu plného kukuřice, tam samozřejmě zvířata žít taky nemohou) a jednak oplocení deseti hektarů krajiny zapříčiní její fragmentaci a neprůchodnost. FVE je zkrátka vekou překážkou v území.

Fragmentace krajiny vede ke ztrátě biotopů.  Je tedy zřejmé, že realizace FVE je příčinou poškozování nebo ničení přirozených stanovišť. Podle odborných studií mají tento negativní dopad nejen skutečně velké farmy FVE, ale i středně velké solární elektrárny (výkon 0,5 – 10 MW).

Problémem se zabývá řada studií, aktuálně probíhá i velký projekt Polymor – FENCE, jehož cílem je o zajistit, aby dekarbonizace a ochrana biodiverzity mohly probíhat současně.

O fragmentaci hovoří i odborný text Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), podle kterého mají fotovoltaické elektrárny řadu velmi negativních dopadů na přírodu a krajinu. Právě proto by jim měly územní plány nastavovat limity.

Obce samozřejmě nemohou čekat s územním plánováním (vzhledem k nevhodné formulaci § 122 stavebního zákona, který umožňuje stavět FVE prakticky všude), až tento anebo jiný projekt doběhne a vlády se budou zabývat jeho výsledky, které třeba promítnou (anebo taky ne) do zákonů. Řešení na úrovni územních plánů je třeba hledat už dnes.

Jednou z možností je umisťování omezeného množství FVE (například nejvíce 30 hektarů na území obce s maximální rozlohou 5 hektarů na jednu FVE) a zajištění průchodnosti mezi nimi. Kvůli ochraně biodiverzity je také možné v územním plánu určit plochy (třeba ty, kde se nacházejí biotopy – mapování biotopů dostupné zde), kde nebude možné FVE vůbec realizovat.

  • Tepelný ostrov a udržení funkčního malého oběhu vody v krajině

Rozpálený povrch solárních panelů ohřívá okolní vzduch, který stoupá a odvádí s sebou vlhký vzduch. Tím dochází k vysušování krajiny okolo FVE a prohlubování velmi nežádoucího jevu – sucha.

Řešením je omezit rozlohu jednotlivých FVE a maximální rozlohu FVE na území obce v jejich součtu a požadavky na doplnění FVE o dostatečně kvalitní a rozlehlou „ochrannou“ zeleň a budování mokřadů v okolí. Cílem je udržet malý oběh vody v krajině (okolí FVE).

Argumentační zdroj: publikace Pokorný et al, 2021: Slunce – voda – rostliny – klima.

První díl naší minisérie k regulaci OZE v územních plánech najdete zde. Druhý díl najdete  ZDE.