Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.

Všude OZE snad opravdu nebudou

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 122 říká, že v nezastavěném území se OZE mohou realizovat všude, pokud to územní plán z důvodu existence jiného veřejného zájmu nevylučuje. Je samozřejmě absurdní, aby z tohoto ustanovení investoři dovozovali, že mají nárok na to, aby se FVE nebo VTE postavily prostě kdekoliv tak, jak si budou oni sami přát. Obec ještě pořád má právo na samosprávu a může rozhodovat o rozvoji svého území, jen se pro to velmi těžko hledají důvody a cesty, jak správně připravit územní plán tak, aby ho soud na základě nespokojenosti investorů nezrušil.

Lze realizaci OZE v územním plánu zcela vyloučit?

Je možné, aby územní plán v některých částech nezastavěného území jako jsou třeba lesní pozemky nebo plochy, na kterých se nacházejí biotopy, umisťování OZE úplně vyloučil. Do územního plánu je ovšem třeba napsat, proč. Odůvodnění se budeme věnovat v navazujících textech.) Vyloučit možnost realizovat OZE by obce měly i na cenných půdách ZPF s I. a II. třídou ochrany. Aktuálně tak sice činí i zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ale jeden nikdy neví, jak stabilní bude taková regulace.

Na zbytku území, typicky na plochách zemědělských, je pak třeba promyslet, jak nastavit regulaci tak, aby nebyla nepřiměřená a současně aby chránila důležité veřejné zájmy v území.

Ochrana biodiverzity a zákaz fragmentace krajiny

Konkrétní regulace, která se objeví v územním plánu, samozřejmě závisí na tom, jak si samospráva představuje svůj rozvoj a také na tom, co jí přikáže územní rozvojový plán a zásady územního rozvoje. Pokud ale bude mít prostor si určit, jak se na jejím území budou OZE stavět, měla by tato pravidla pečlivě připravit a promítnout je do územního plánu.

Zajímavou možností je určit, že v nezastavěném území (ne všude, územní plán může vymezit část nezastavěného území vhodnou pro FVE) se smí kupř. realizovat jen určitý rozsah FVE, dejme tomu 30 hektarů v součtu. To je první regulativ. Současně by pak územní plán mohl říct, že jednotlivé projekty FVE smí mít maximálně 5 hektarů a mezi každým záměrem musí být rozestup minimálně 800 m. Tyto volné pásy by umožňovaly průchod krajinou, jejich součástí by někdy mohly být pěšiny a měly by být minimálně zčásti ozeleněny a poskytovat zvířatům úkryt podobně jako remízy, resp. biokoridory. Důvodem pro zachování těchto zelených pásů je předcházení nebezpečné fragmentaci krajiny a její znepřístupnění pro větší zvířata, tedy ochrana biodiverzity. Jedná se o důležitý veřejný zájem, který je zcela jistě schopen konkurovat veřejnému zájmu na výstavbě OZE.

Takto (zjednodušeně) přistupuje k regulaci FVE kupříkladu Dolní Rakousko. České obce by si z toho měly vzít příklad.

Omezení rozlohy FVE lze kombinovat se zákazem oplocování velkých ploch. FVE se totiž bez plotů neobejdou. Pokud bude pořizován územní plán s prvky regulačního plánu, což lze jen doporučit, může obec stanovit i požadavky na typ oplocení, třeba aby bylo dostatečně průchozí pro drobné savce a neohrožovalo je.

Požadavky na „ochrannou“ zeleň

Je naprosto normální, že územní plány nastavují u velkých průmyslových záměrů požadavky na ochrannou zeleň. Podobně by tomu mělo být u velkých FVE. Fotovoltaické panely totiž mají negativní vliv na své okolí, mohou výrazně měnit mikroklima a vytvářet nežádoucí tepelný ostrov. Tyto dopady lze alespoň zčásti eliminovat právě výsadbou zeleně okolo nich. Právě zeleň pomáhá zmírňovat důsledky tepelného ostrova.  Existuje řada studií, které se týkají problematiky FVE a jejich vlivu na změnu mikroklimatu v okolí.

Ochrana krajinného rázu

Poněkud slabším argumentem (oproti zájmu na produkci energie z OZE) je ochrana krajinného rázu. Do úvah o regulaci a následně do odůvodnění územního plánu by se ale jednoznačně má své místo. Není pochyb o tom, že zejména velkoplošné FVE a jejich oplocení jsou mimořádně nevzhledné a silně pohledově poškozují krajinu. Na některé plochy je proto není vhodné umisťovat.

Rekreace

Zájem na tom, aby území poskytovalo dostatek prostoru pro rekreaci občanů je také důležitým veřejným zájmem, proto je možné zakázat na některých částech nezastavěného území realizaci OZE i z tohoto důvodu. Argumenty najdete v Principech a pravidlech územního plánování.

Nezapomeňte na koncepce územního plánu

Pokud chcete v územním plánu vyloučit realizaci OZE kvůli ochraně jiného veřejného zájmu, měli byste tento veřejný zájem promítnout i do koncepcí územního plánu, zejména pak do jeho základní koncepce. Je to důležité, neboť právě základní koncepce ukazuje, jak se chce obec rozvíjet a kam chce směřovat. Je důvodem pro vyloučení OZE rozvoj rekreace? Napište do koncepce, že ta a ta lokalita má významný rekreační potenciál a je třeba jej chránit a rozvíjet. Je důvodem obava z fragmentace krajiny? Do koncepce vtělte, že je cílem obce předcházet vytváření velkých překážek v území, které brání jeho průchodnosti, a to kvůli ochraně biodiverzity a zajištění průchodu krajinou pro lidi. Koncepci jednoduše nikdy nepodceňte.

Plochy vhodné pro OZE

Samozřejmě jsou na území některých obcích i plochy, kde by umístění OZE vadit nemuselo. Typicky to mohou být bývalá letiště a podobně. Pokud obce chce na části nezastavěného území OZE vyloučit a na jeho zbytku nastavit přísnější pravidla, je dobré naopak některé plochy pro OZE výslovně určit. Jde o dobrý argument ve stylu: „Podívejte se, my nechceme OZE všude, ale nejsme proti nim. Dali jsme jim docela velký prostor ve vhodných lokalitách, kde nejsou v rozporu s jinými veřejnými zájmy.“

První díl této naší minisérie najdete ZDE. Pokračování pak ZDE.