Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezení budou brát velmi úkorně.
OZE lze realizovat v nezastavěném území
OZE je zapotřebí v územním plánu regulovat z jednoho jednoduchého důvodu – podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon je totiž možné OZE umisťovat prakticky všude v nezastavěném území, ledaže by to územní plán výslovně vylučoval. Kdybychom českou právní úpravu dovedli do absurdních závěrů, můžeme říct, že všechna pole nebo louky by mohly být zastavěné fotovoltaickými panely a obec by s tím nic nesvedla.
Uvedené plyne z § 122 stavebního zákona, kde se píše, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem povolovat záměry pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace. Veřejnou technickou infrastrukturou se pak podle § 10 odst. 1 písm. b) stavebního zákona rozumí stavby a zařízení pro energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro akumulaci energie.
Podle § 122 odst. 3 stavebního zákona lze tyto stavby a zařízení lze v nezastavěném území povolit pouze v případě, že je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje z důvodu veřejného zájmu.
OZE s instalovaným výkonem nad 100 kW a veřejný zájem
Zdálo by se, že v územním plánu stačí říct, že OZE se na území obce stavět nebudou, protože jsou tu jiné veřejné zájmy, které převažují nad výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je ale třeba počítat s několika zádrhely.
Jedním z nich je fakt, že mnohé OZE jsou realizovány ve veřejném zájmu ze zákona. Podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon jde o výrobny elektřiny s celkovým instalovaným výkonem 100 kW (§ 3 odst. 2). Tuto skutečnost není možné zpochybnit. Je třeba najít jiný veřejný zájem, který nad OZE převáží.
Pozor – v některých případech jsou dokonce OZE ze zákona v tzv. převažujícím veřejném zájmu. Regulaci v územních plánech vylučující umisťování OZE proto nelze zdůvodňovat kupř. ochranou vod nebo soustavy NATURA 2000.
Co to znamená, že u OZE se předpokládá převažující veřejný zájem?
Převažující veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE je upraven v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) a v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Je to důsledek promítnutí evropské směrnice 2018/2001ve znění pozdějších směrnic označované jako RED III.
V důsledku této právní úpravy se u OZE uplatňuje vyvratitelná domněnka (velmi teoreticky vyvratitelná), že je dán převažující veřejný zájem a že tyto projekty slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti.
Znamená to, že není možné v územních plánech tvrdit, že OZE nejsou v nezastavěném území povoleny kvůli (§ 82a ZOPK):
- ochraně volně žijících ptáků,
- vlivu na ptačí oblast nebo evropsky významnou lokalitu,
- ochraně památných stromů,
- ochraně zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.
Vodní zákon v § 23b říká, že se má za to, že výstavba OZE je v převažujícím veřejném zájmu při vydávání výjimky umožňující zhoršit stav a ekologický potenciál povrchové i podzemní vody. Uvedené neplatí pro vodní elektrárny, ty v převažujícím veřejném zájmu naštěstí nejsou.
Závěr
Pokud obec chce vyloučit OZE ve svém nezastavěném území nebo jim alespoň nastavit nějaké mantinely jako je nejvyšší možná rozloha FVE nebo počet turbín větrných elektráren, musí sáhnout jinam, než k ochraně přírody a krajiny nebo vody.
Více našich odborných textů k problémům spojeným se současnou nekritickou podporou realizace obnovitelných zdrojů najdete zde.